Přeskočit na menu vybrané sekce

Úvodní stránka » Historie Buštěhradu » Buštěhradská dráha

Buštěhradská dráha

Buštěhrad, ač malé město, je známo hlavně podle dráhy, nazvané Buštěhradská dráha. Ale marně bychom hledali v městě nádraží. Nejbliší stanice je Buštěhrad-Vrapice, která je vzdálena od Buštěhradu 45 minut. Zavinili to, jako i na jiných místech, buštěhradští sousedé, kteří si nepřáli dráhy v blízkosti svých polí, obávajíce se, že by mohlo "od mašiny" chytnout obilí.

V roce 1825 se ustavila v Praze soukromá akciová společnost, která si vzala za úkol vystavěti koňskou dráhu pro dopravu dříví z kladenských a lánských lesů. Dráha vedla z Brusky na "Vejhybku" v délce 25 km a provoz byl zahájen 21. března 1830.

Leč již po roce provoz na dráze přestal pro nesjízdnost trati a společnost se octla za rok později v úpadku, který byl skončen tím, že dráhu i privilegium koupil Karel Egon z Fürstenberku.

Ten uzavřel s pražským dřevařem Schimannem smlouvu, podle níž Schimann svým nákladem učiní trať sjízdnou a prodlouží ji až do Pině, malé osady s myslivnou v lánské oboře. Kníže pak dodá po 20 let ročně 16 - 20 tisíc sáhů dříví k dopravě po dráze a po odevzdání dráhy nahradí veškeré náklady stavební. Provoz na nově upravené a prodloužené trati byl zahájen dne 14. září 1837.

Když vzrůstala těžba uhlí, byla roku 1852 založena Buštěhradská železniční společnost (od 1. 1. 1855 privilegovaná), která 5. listopadu 1855 zahájila provoz na trati Staré Kladno-Kralupy v délce 20.5 km a používala zároveň trati nučické ke spojení Starého Kladna s Vejhybkou.

Roku 1863 bylo povoleno společnosti přestavěti koňskou dráhu na lokomotivní v úseku Praha-Vejhybka a v roce 1867 v úseku Vejhybka-Lány. Tím zanikla jedna z prvních koňských drah v Čechách a jen tu a tam najdeme stopy po náspech a můstcích této trati.

Trati buštěhradské dráhy se stále rozšiřovaly a v roce 1891 dosáhly 465 km.

Článek byl převzat z "Monografie Buštěhradu", kterou vydal  místní národní výbor v Buštěhradě v roce 1947 u příležitosti oslav 450. výročí povýšení na město. Autorem je pan K. Trousil (tehdejší tajemník MNV). Článek byl ponechán v původní podobě.

Další informace

Pro zájemce o dráhu přidáváme odkaz na další informace o Buštěhradské dráze: