Buštěhradská dráha

Buštěhrad, ač malé město, je známé i díky Buštěhradské dráze, kterou znají milovníci mašinek po celém světě. Buštěhradská dráha (z německého Buschtěhrader Eisenbahn) byla privátní železniční společností na území Čech, která v letech 1855–1922 provozovala síť železnic spojující Prahu s Podkrušnohorskou hnědouhelnou pánví a Krušnými horami, kde se v několika místech trať napojila i na saskou železniční síť. Zajímavostí je, že nese jméno města, přes nějž nikdy nevedla, a vlakové nádraží či koleje byste proto v našem městě hledali marně. Nejbližší stanicí byl Buštěhrad-Vrapice (dnes Kladno-Vrapice) ve vzdálenosti 3 km, tedy asi 45 minut chůze od Buštěhradu.

Její počátek sahá až do první poloviny 19. století, kdy důsledku stále rostoucí těžby uhlí požádal v r. 1847 kníže Fürstenberg, majitel Křivoklátských lesů a provozovatel koněspřežné dráhy, císaře Františka Josefa I. nejprve o povolení rozšířit svoji koňku k dolům na buštěhradské panství. Železnokolejné koněspřežky, na jejichž vytyčování se u nás podílel i francouzský stavební inženýr a paleontolog Joachim Barrande, se však brzy ukázaly ve srovnání s nastupujícími parostrojním pohonem/provozem jako málo výkonné. Byla proto založena Buštěhradská železniční společnost (německy Buschtěhrader Eisenbahngesellschaft), které císař udělil koncesi k provozování parostrojní železnice roku 1855. Jméno společnosti bylo odvozeno od Buštěhradu, který byl tehdy součástí císařských velkostatků Františka Josefa I.

Původním záměrem stavby železnice tedy bylo zrychlit a zlevnit přepravu uhlí k překladišti u Vltavy v Kralupech, odkud putovalo dál po Vltavě a Labi, a nahradit dosud fungující koněspřežnou dráhu z 30. let, po níž se přepravovalo dřevo z Lán do Prahy, výkonnějším dopravním prostředkem. Trať začala stavět společnost bratří Kleinů a budovy při trati velkopodnikatel Vojtěch Lanna. Původně vedla z kladenské Výhybky přes Dubí, Brandýsek a Zákolany (s odbočkami k jednotlivým šachtám) do Kralup. Pravidelný provoz byl zahájen 23. 2. 1856. Později spojila železniční trať i Kladno s Prahou a na základě požadavků na železniční spojení od výrobců cukru, chmele i piva na Žatecku a Lounsku a díky rozvoji těžby hnědého uhlí v Podkrušnohoří postupně Společnost Buštěhradské dráhy rozvinula síť svých železnic do celé oblasti. Z trati, která měla původně sloužit pouze k přepravě uhlí z nově vzniklých dolů na území buštěhradského panství, se tak časem stala jedna z největších soukromých železničních společností Rakousko-Uherska, která v době největší slávy v roce 1891 dosáhla délky tratí 465 km.

Vedle dopravy nákladní začala postupně nabývat na důležitosti i přeprava osobní. BD vedla z Prahy přes kladenskou průmyslovou oblast, Lužnou, Žatec a Chomutov (s odbočkou do Saska) podél řeky Ohře úpatím Krušných hor na Kadaň a přes lázeňskou oblast Karlových Varů, do nichž po kolejích BD zajížděl i slavný Orient Express, do Františkových Lázní a Chebu.

Již před první světovou válkou se uvažovalo o zestátnění BD. V roce 1918 se ocitly tratě BD na území nově vzniklého Československa, které zestátňování drah upřednostňovalo. Hlavním důvodem, proč Buštěhradská dráha koncem ledna 1923 o zestátnění požádala, byly finanční problémy po válce. V roce 1923 byla společnost BD, stejně jako další soukromé tratě zestátněné v té době, prodána státu a její tratě se staly součástí ČSD.

Na konci roku 1922 Buštěhradská dráha provozovala 254 lokomotiv, 226 tendrů, 330 osobních a 8366 nákladních vozů a 25 sněhových pluhů. Lokomotivy i vagóny, od nákladních po luxusní osobní a rychlíkové, vyráběly pro BD nejznámější firmy v Evropě a dnes jsou, s označením BEB, ozdobou mnohých muzeí. Z lokomotiv společnosti se zachovaly tři ve sbírkách Národního technického muzea v Praze. Lokomotiva Kladno z roku 1855 jako nejstarší dochovaná lokomotiva v Čechách tvoří součást expozice v hlavní hale muzea, další dvě jsou k vidění v Železničním muzeu v Lužné u Rakovníka. Vagóny i lokomotivy se značkou BE, nebo později BD (Buštěhradská dráha), jezdily po českých železnicích ještě dlouho po 2. světové válce.

Další informace

Pro zájemce o dráhu přidáváme odkaz na další informace o Buštěhradské dráze: