Kde vlastně Ota Pavel potkal ryby?
Zdroj: (kla), MF Dnes, 6. 4. 2011
Buštěhrad Branov na Křivoklátsku a Buštěhrad na Kladensku. Dvě místa ve středních Čechách, o nichž píše ve svých povídkách spisovatel Ota Pavel, spolu už devět let nekomunikují.
Rozdělil je spor o to, které z nich je to pravé pro uchování vzpomínky na Otu Pavla, rodáka z Prahy, jenž dokázal popsat krásy Berounky jako nikdo jiný. Nedohodli se, a tak má Středočeský kraj raritu: dvě muzea Oty Pavla, podobně koncipovaná a ne příliš od sebe vzdálená.
"Pro mě je ta situace dost špatná. To my jsme začali budovat pamětní síň Oty Pavla ještě za komunistů aměli jsme z toho problémy. Pak si někdo umanul, že bude muzeum i v Buštěhradě. S tím nic dělat nemůžeme, ale rozhodně nezavřeme," řekl František Štiller, starosta Branova, v jehož okolí se většina Pavlových povídek odehrává. V Luhu pod Branovem i dnes jezdí převozník, i když to už není Pavlův "strejda Prošek".
Také město Buštěhrad má "nárok" na Otu Pavla. Chodil tam do školy, rodina tam za protektorátu žila. Muzeum je otevřeno jen sto metrů od domu, v němž rodina bydlela. Po rekonstrukci buštěhradského zámku, kterou plánuje kraj a bude stát 200 milionů korun, se muzeum přesune do něj.
"Mně to přijde komické, mluvit o nějakém sporu. To u nás Ota Pavel žil, psal, chodil do školy, o porybném z jeho povídek si chlapi dodnes povídají v hospodě," reagoval místostarosta Buštěhradu Petr Sejkora. Dodal, že muzea by se spíš měla doplňovat. Které je navštěvovanější, nelze zjistit. Do branovského je vstupné dobrovolné.