Nejšpinavější města: Kladno, Beroun, Mladá Boleslav
Zdroj: Alena Rokosová, MF Dnes, 25. 8. 2010
Střední Čechy V Česku bylo loni špinavější ovzduší než o rok dřív. Vyplývá to z právě zveřejněných údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Dobrá zpráva je, že pro střední Čechy to tak docela neplatí. Problémy jsou například s množstvím prachu, ale pouze v některých městech.
Důvodem není průmysl jako jinde v Česku, ale hustá doprava a především zplodiny z uhlí, kterým topí velké množství domácností.
Z uhlí se při spalování uvolňuje arsen. Jeho nejvyšší koncentraci zjišťovali odborníci pravidelně na Kladensku. Šest míst v tomto regionu, kde jsou měřicí stanice, se dostalo do první dvanáctky v celorepublikovém pořadí.
Kladno v rámci kraje vede i v množství jemného prachu, nikde však nepřekročilo imisní limit. Následují stanice v Berouně a Mladé Boleslavi. V Berouně je navíc i nejvyšší výskyt oxidu dusičitého, jedné ze složek výfukových plynů. S ním jsou problémy také v Mělníku.
Potíže mají děti a senioři
Nečisté ovzduší trápí především nemocné lidi, děti a seniory, kteří jsou na něj citlivější.
"Takové ovzduší zhoršuje choroby srdce nebo dýchacího systému. Děti jsou citlivé a tím, že jsou malé a prach sedá k zemi, ho dostanou do sebe nejvíce. I nenarozené dítě může být poznamenané tím, že se jeho matka pohybuje v prašném prostředí, může se stát alergikem," říká Eva Rychlíková z České inspekce životního prostředí. "Děti kuřaček, ale i matek, které jsou v hodně zaprášeném prostředí, jsou menší než ostatní. Během prvních měsíců to doženou, ale je to zátěž na jejich organismus," dodává.
Ve špinavém prostředí se zvyšuje i počet předčasných úmrtí u lidí, kteří už nemocní jsou. Lidé také častěji potřebují péči lékařů v nemocnicích. Za vysoké množství jemných prachových částic mohou dlouhodobě špatné rozptylové podmínky, především v lednu. "O vlivu elektráren na ovzduší v kraji už se nedá mluvit, i teplárny a kotelny už mívají dobré filtry, ale narůstá vliv lokálních topenišť. Navíc si lidé mnohdy myslí, že topí ekologicky dřevem, ale nespalují ve správných kotlích," vysvětluje Jana Ostatnická z ČHMÚ.
Problém jsou domácí topeniště
Imisní limit arsenu byl ale překročen pouze v Kladně-Švermov, kde je měřicí stanice velmi specifická.
"Vlastně do Kladna nepatří. Popisuje omezenou lokalitu malého údolí, kde se topí pevnými palivy a vede tudy frekventovaná silnice. Navíc měřicí stanice je v téměř nejnižším bodě města a vše tam ‚steče‘, proto vyčnívá," popisuje Bohumil Kotlík ze Státního zdravotního ústavu. Podle něj rozhodně není podobná lokalita typická pro města s dvaceti tisíci obyvatel.
I ovzduší v Kladně je ale čistší než dříve, když fungovala Poldovka. Koncentrace nečistot klesla asi o třetinu, a to se už několik let nemění.
Špinavá města: Kladno, Mělník
V Kladně se snaží magistrát omezit lokální topeniště a zároveň snížit znečišťování ovzduší ze strany velkých podniků.
"S dálkovými přenosy nic neuděláme, ale snažíme se o zajištění plynulosti dopravy a o zavádění plynu v částech města, kde zatím není a kde lidé topí pevnými palivy," říká primátor Dan Jiránek.
Od podzimu začnou v Kladně jezdit autobusy na plyn a znečišťovatelé ovzduší budou přispívat do městského fondu, ze kterého pak město poskytuje dotace těm, kteří přejdou na jiný systém vytápění. "Poskytujeme i výhodné úvěry na zateplování. Lidé pak mají menší spotřebu tepla a už se jim vyplatí pořídit si plynové topení," vysvětluje náměstek primátora Miroslav Bernášek.
Problém mají i v lokalitách, kterými vedou dopravní tahy. Takovými místy jsou vedle Kladna i Beroun a Mělník. "Kvůli dálnici a intenzivní dopravě tu mají takové to luxusní znečištění velkých měst, jaké znají v Bruselu, Paříži nebo Praze," říká Rychlíková.
Těžko odstranitelná zátěž je dosud znát na Kutnohorsku, ačkoli se přímo neváže na ovzduší. Těžba stříbra tady byla provázena i arsenovými a dalšími těžkými kovy, které znečistily půdu. "Proto se v některých lokalitách nedoporučuje pěstovat zeleninu," dodává Kotlík.
Co řekli:
- Luděk Pelikán, alergolog, Hořovice "Jakékoli znečištění v ovzduší dráždí dýchací cesty. V porovnání s Motolem, odkud jsem přišel, je na Berounsku a Hořovicku výskyt respiračních onemocnění větší. Kromě změny prostředí, eliminace znečištění ovzduší a omezení dopravy toho moc dělat nejde."
- Markéta Veselá, alergička, Kladno "Když jsem byla malá, nemohli jsme ani pověsit prádlo na balkon. Prach byl všude. Možná i kvůli tomu jsem začala mít alergie na prach, plísně i pyly. Mám je sice pořád, ale dnes je vzduch čistší a lépe se mi dýchá."
Fakta
Výskyt v ovzduší
Částice menší než 10 mikrometrů
- 3. Stehelčeves (Kladensko)
- 16. Kladno-Švermov
- 17. Buštěhrad (Kladensko)
- 18. Kladno-Vrapice
- 51. Beroun
- 58. Mladá Boleslav
Arsen
- 2. Kladno-Švermov
- 4. Stehelčeves (Kladensko)
- 5. Kladno-Dubí
- 7. Kladno-Vrapice
- 10. Buštěhrad (Kladensko)
Oxid dusičitý
- 27. Beroun
- 28. Mělník-ZÚ
- 46. Kolín SAZ
- 57. Kladno-Švermov
- 58. Benešov-Spořilov
Pozn.: Číslo ukazuje pořadí v rámci Česka.
Zdroj: ČHMÚ