Obce se odstranění haldy obávají
Zdroj: Marcela Jurková, MF DNES, 20. 1. 2006
Podle obyvatel Buštěhradu a Stehelčevse by mohlo dojít k ekologické katastrofě.
Buštěhrad, Stehelčeves - Obyvatelé Buštěhradu a Stehelčevse zásadně nesouhlasí se sanací takzvané Buštěhradské haldy. Bojí se nejen hluku a prachu, které by při odvážení strusky a popílku z haldy zamořily obě obce, ale hlavně nebezpečných odpadů. Ty jsou na haldě ukryty už od padesátých let 20. století, nikdo však neví, jaké to jsou, ani kde jsou ukryty. Za rizikové považuje odstranění i Česká inspekce životního prostředí.
"Pevně doufám, že se odstraňování haldy v navrženém rozsahu neuskuteční," řekla starostka Buštěhradu Jitka Leflerová.
Vedení obcí Buštěhrad a Stehelčevse proto poslalo ministerstvu životního prostředí dopis, v němž s tímto záměrem nesouhlasí. Jediný, kdo není proti, je magistrát Kladna. Primátor Dan Jiránek ale připouští, že jejich městské části Vrapice by se práce dotkly minimálně.
Sanaci chystá firma Real Leasing Kladno, která už na části buštěhradské haldy vybudovala před lety dekontaminační plochu. Ve svém záměru uvažuje s tím, že by z haldy vytěžila kolem 15 procent uložených odpadů, nejvíce však 50 procent. Část z nich by podle svého vyjádření dále využila.
Co by udělala s nebezpečnými odpady, na které na haldě narazí, nijak výrazně nerozebírá. Práce by měly trvat podle odhadu vedení firmy do roku 2024 a vyžádají si miliardové investice.
Buštěhradská starostka Leflerová chtěla, aby zástupci firmy svůj záměr vysvětlili zastupitelům a obyvatelům města. Ti ale zatím nenašli čas. "Všichni víme, kdo je firma Real Leasing i jaké jsme s ní v Buštěhradě měly potíže. Když jsem se ji snažil v Kladně nalézt, našel jsem jen rozbitou poštovní schránku," upozornil buštěhradský zastupitel Jiří Pergl. "Jim samozřejmě nejde o ochranu životního prostředí, ale o kšeft. To, co budou moci vytěžit, zpeněží. A kde máme jistotu, že sem nebudou vozit jiné nebezpečné látky," uvedl Pergl.
Proti jsou i obyvatelé sousední Stehelčevsi. "Je to zrůdnost a jsem moc rád, že jsme se o tom vůbec dozvěděli a mohli začít protestovat. Jsme přesvědčeni, že by to narušilo a poškodilo životní prostředí a krajinu a vystavilo by okolí v rozsahu několika kilometrů obrovskému riziku vzniku ekologické havárie," podotkl Pavel Pobříslo ze Stehelčevsi.
Obavy obyvatel obou obcí nepřímo podporují i odborníci z České inspekce životního prostředí. Ani oni sanaci neschvalují. Potvrdili, že v haldě je velké množství nebezpečných odpadů, které byly na skládku vyváženy nekontrolovaně. Jejich odkrytí by se mohlo stát velkým rizikem. "Tyto odpady nebyly nikde evidovány a byly ukládány v tělese haldy v sudech, kontejnerech nebo volně na různých místech, která nejsou nijak zmapovaná. Zvolenou metodu sanace považujeme za značně rizikovou," vysvětlil pracovník inspekce Martin Kocábek. "Postupným odtěžováním vnitřního obsahu haldy může za působení kyselých dešťů velmi snadno dojít k opětovnému uvolnění kontaminovaných látek do životního prostředí a může dojít k ekologické havárii."
Obyvatelé měst a obcí v okolí haldy připouštějí, že svah o rozloze 428 hektarů může představovat v budoucnu časovanou bombu. Nebrání se její likvidaci. Chtějí však nejprve jasně znát, co a kde v haldě je, jaké nebezpečí to pro okolí znamená a zda a jak to bez rizika zlikvidovat. Odpovědi na tyto otázky by měli znát odborníci po pečlivém monitoringu celé plochy. Teprve poté se chtějí lidé z okolí haldy rozhodnout.