Kladno sanaci haldy akceptuje

Zdroj: Robert Božovský, Kladenský deník, 17. 1. 2006

Magistrát bude ale monitorovat případné negativní dopady na životní prostředí.

Budoucí přírodní rezervace a zároveň geochemická časovaná bomba. Dva naprosto rozdílné příměry platící pro buštěhradskou haldu. Firma Real Leasing, která ji vlastní, má v úmyslu v příštích osmnácti letech haldu sanovat a odvézt odsud významnou část uložených odpadů. Tento záměr se setkal s negativní reakcí lidí z okolí, především z nedaleké Stehelčevsi. Podle odboru životního prostředí kladenského magistrátu je sanace možná, ale pouze při dodržení předem jasně stanovených pravidel.

Kladno - Buštěhradská halda, na kterou byly ve druhé polovině minulého století vyvezeny desetitisíce tun vysokopecních popílků, metalurgické strusky, škváry, ale i dnes neznámého nebezpečného odpadu, se v uplynulých několika letech stala zajímavou přírodní lokalitou. V určitých rysech se podle odborníků dokonce začala podobat nedalekému chráněnému území Vinařická horka. Zajímavostí haldy jsou například nory zajíců v zimě využívajících jejího vnitřního tepla, lokalita se postupně stala útočištěm mnoha druhů ptáků a zvěře. Firma Real Leasing chce haldu sanovat a vytěžit z ní podstatnou část uloženého odpadu. Lidé žijící v okolí se obávají, že se opět vrátí doba, kdy byli obtěžováni hlukem a velkou prašností z drtičky a dalších strojů, strach mají i z úniku toxických látek. Stále vzpomínají na případ z konce osmdesátých let, kdy se na haldě přiotrávilo několik dětí. "Byly provedeny biologické průzkumy, které poukázaly na to, že přírodním zarůstáním svahů získává tato lokalita na biologické kvalitě. Nachází se zde řada ornitologicky zajímavých míst," potvrdil vedoucí odboru životního prostředí kladenského magistrátu Radovan Víta.

Postoj radnice k případné sanaci haldy přesto není tak radikální jako obyvatel Stehelčevsi, kteří se podle vyjádření starosty obce Vratislava Kaválka chystají založit ekologické občanské sdružení a uvažují i o sepsání protestní petice. "Akceptujeme šetrnou a nezávislými odborníky kontrolovanou sanaci spojenou se zachováním dnešních svahů. Prostřednictvím monitorování budeme ale pečlivě sledovat, zda nejsou překračovány například limity prašnosti a hlučnosti nebo nedochází-li k úniku toxických látek. Pokud by se tak stalo, museli bychom vyprovokovat jednání o zastavení celého procesu," vyjádřil stanovisko odboru životního prostředí Víta. Sledováno bude v případě zahájení prací i dodržování jejich technologického postupu, stejně jako pohyb nákladních vozidel, které by s odváženým materiálem neměly směřovat přes obytnou část Kladna a okolní obce.

Firma připravující sanaci postupuje podle zákona. Celý proces příprav je nyní ve fázi posuzování vlivu na životní prostředí. Pokud se sanace dočká schválení a začne, bude po vytěžení 45 procent materiálu z odvalu vyhodnocena nezávislou firmou. "Na haldu byly v minulosti vyváženy různé nebezpečné odpady a dnes nikdo neví, co se pod jejím povrchem skrývá. Dešťová voda se odsud nyní vypařuje, ale až halda vychladne, může někde kontaminovaná začít vyvěrat. Snahou firmy je udělat ze strusky kamenivo a nebezpečný odpad separovat. Vše je ale teprve ve fázi zjišťovacího řízení možných negativních vlivů na životní prostředí," uvedl k celé záležitosti předseda krajské komise životního prostředí a primátor Kladna Dan Jiránek.

Odlišného názoru jsou ale obyvatelé Stehelčevsi. "Co se týče podzemních vod, tak je máme otrávené kyanidy už od osmaosmdesátého roku. Odval je na nepropustném jílu a pro kladné stanovisko k sanaci to není žádný argument. Pro nás by bylo lepší, kdyby halda zůstala spát," vyjádřil svůj názor obyvatel Stehelčevsi Vladimír Rogl.

Čísla k sanaci buštěhradské haldy:

  • Zahájení prací: 2006
  • Ukončení technických prací: říjen 2021
  • Dokončení biologické rekultivace: listopad 2024
  • Odhad celkových nákladů: 6-10 miliard korun