Mysli ekologicky, jednej ekonomicky!
Zdroj: Jiří X. Doležal, Reflex 12/2006, 23. 3. 2006
Vyčistit to, co tu zbylo z dob jásavé industrializace za komunismu, to nebývá jen ušlechtilý zájem, ale často i dobrý kšeft. Platí to o dioxinech ve Spolaně i o rekultivaci po důlní činnosti. Za pokusem o zbytečnou sanaci slavné Buštěhradské haldy lze také tušit především ekonomický záměr. Patnáct miliard je patnáct miliard. Realizace takového projektu by s největší pravděpodobností na dlouhá léta poškodila životní prostředí široko daleko. Slůvkem „halda“ označujeme mimo jiné umělý kopcovitý útvar, který vznikl vysypáním odpadu z dolů, hutí nebo podobného typu výroby. „Buštěhradská halda“ je právě takto vzniklý umělý kopec. Vznikala přibližně v letech 1946 až 1985. Halda má obdélníkový tvar o stranách zhruba 800 x 600 m a vysoká je asi sedmdesát metrů. Odhaduje se, že jde o 27 miliónů tun materiálu. Leží mezi obcemi Kladno-Vrapice, Buštěhrad a Stehelčeves.
„Haldu budou rozebírat, sanovat a materiál odvážet. To zapráší a zničí krajinu v širokém okolí. Tři obce ležící u haldy se na plánovanou dobu sanace, tedy na dvacet let, ocitnou ve stejně nepřijatelném životním prostředí jako před rokem 1985, kdy byla halda v provozu,“ stálo v e-mailu, který jsem dostal do redakce. Zaujalo mě to. Tahle halda je totiž jednou z nejslavnějších v dějinách české žurnalistiky.
VELKOVA HALDA
„V úterý 24. května 1988 vylezla skupina dětí z vesnic Buštěhrad a Stehelčeves na šedesát metrů vysokou haldu, určenou k ukládání vysokopecní a ocelárenské strusky z Poldi SONP Kladno,“ psal Josef Velek v Mladém světě těsně před revolucí ve svém prvním článku o haldě. Jmenoval se Jak chytit krokodýla a vyšel 31. 1. 1989. Další texty na toto téma pak vyšly ještě v dubnu a červenci. Děti z Buštěhradu a Stehelčevsi si totiž udělaly na haldu, tehdy ještě provozovanou jako skládku řady podniků, výlet. Našly vyhozené knížky, jmenující se stejně jako Velkův článek, a skončily v nemocnici s těžkou otravou, která je reálně ohrozila na životě. To vedlo k odhalení přítomnosti hned řady životu nebezpečných látek skládkovaných na haldě bez jakéhokoliv zajištění. Když se nedlouho poté Josef Velek za podivných okolností utopil, mezi řadou fám s jeho smrtí souvisejících bylo i tvrzení, že jej v Rudém moři dostihly jedy Buštěhradské haldy. Přestože rekultivace probíhala už od roku 1985, Velkův článek ji urychlil a dokončena byla ve dvaadevadesátém. Halda dostala hliněný sarkofág a byla oseta a osázena; většina stromů na temeni kvůli suchu uschla. Dnes se na temeni skládky nachází víceméně souvislý travnatý porost a keřovité dřeviny, o něco níž a na úpatí skládky rostou stromy, které svahy zpevňují.
Skládka je zakonzervovaná, podle všech dostupných poznatků se nehýbe. Uvnitř je tolik odpadu, že je za současného stavu technologií těžko představitelná jakákoliv civilizovaná sanace.
Co tam je? Generátorový dehet (10 600 m3), biologické kaly z městské čističky a čistírenské kaly Poldovky, zmetkové baterie, kalicí soli s obsahem kyanidů, parafinovaný uhlík, acetonové laky, ředidla, epoxidové pryskyřice, mazut, fenoly ... Odpady izolací kabelů, komunální odpad, prostě co hrdlo ráčí. A to je jen ten toxický odpad. Popílek či okuje jsou vlastní tělo haldy, jedy představují jen příměsi.
MY SANUJEME RÁDI!
Paní Iveta Pobříslová je první místostarostka a členka zastupitelstva obce Stehelčeves. Přijme mě na úřadě a zahrne naprosto nesrozumitelným proudem administrativních výrazů. Požádám o zjednodušení a shrnutí. Zní takto: „Jistá firma chce rozebrat a sanovat haldu, podala žádost o posouzení dopadu sanace na ministerstvo životního prostředí. My jako občané bezprostředně dotčených obcí jsme se o tom dozvěděli až těsně před vypršením lhůty, do níž jsme se mohli vyjadřovat. Starostové - alespoň ten náš - to zřejmě náhodou zapomněli komukoliv sdělit. Přitom není proč haldu sanovat. Nic z ní neteče a neví se, kdo by sanaci platil. Jedno je ale jisté - ve Stehelčevsi by se těch dvacet let nedalo žít. V obci nenajdete jediného člověka, který by o sanaci stál.“ A ukáže směrem, kde skutečně pár desítek metrů od obce trčí k nebi halda. Dovysvětlí, že se nakonec stihlo (díky vstřícnosti ministerstva) nejen to vyjádření obcí (všechny proti sanaci), ale také vyjádření občanů, kteří se již občansky sdružili do sdružení Za životní prostředí Stehelčevsi, které podle vlastních stanov vzniklo především proto, „aby hájilo zájmy občanů nejen obce Stehelčeves v případě Buštěhradská halda“.
V červnu loňského roku dostalo ministerstvo životního prostředí k posouzení (jak nařizuje zákon) záměr SANACE STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE BUŠTĚHRADSKÁ HALDA.
Předkladatelem studie posouzení vlivů sanace na životní prostředí je doktor inženýr Roman Kovář (ten, kdo ji zpracoval), VIA service, s. r. o., působící v Praze. Investorem má být vlastník haldy, firma REAL Leasing Kladno, spol. s r. o. Cituji z dodaných podkladů: „Účelem sanačních opatření je snížení negativních dopadů skládky na životní prostředí, resp. některým složkám životního prostředí - ovzduší, povrchové a podzemní vody, krajinný ráz. ... Jedná se o dlouhodobý projekt, jehož realizace se plánuje na dobu téměř dvaceti let. ... Komplexním řešením všech problémů by bylo vymístění skládky a dekontaminace podloží ... Při maximálním uvažovaném množství zpracované suroviny ve výši 100 000 t za rok lze očekávat zanedbatelný vliv emisí na ovzduší. Souhrnně lze konstatovat, že realizace záměru Sanace staré ekologické zátěže Buštěhradská halda nebude představovat významný zdroj znečištění ovzduší v lokalitě.“
Jasně - chlapi prostě budou dvacet let mlít a odvážet sto tisíc tun strusky ročně a nikdo si toho ani nevšimne.
VE STÍNU HALDY
Pan Pavel Pobříslo je hnacím motorem stehelčeveského sdružení proti sanaci a zároveň je to manžel paní Pobříslové. A aby se provázanost místních osudů s haldou dokreslila - dcera paní Pobříslové byla jedním z dětí, které se v osmdesátém osmém otrávily na haldě, tehdy jí hrozila amputace nohy.
Sedíme v jeho kanceláři v čistírně odpadních vod, kde pracuje, a on vysvětluje: „Vzhledem k tomu, že na části haldy Real Leasing provozuje biodegenerační skládku, tak oni sami musejí měřit kvalitu podzemních vod. Od chvíle, kdy halda dostala hliněný sarkofág, se voda zlepšuje. Prašnost se snížila o několik řádů a nejsem informován ani od hygieniků, že by docházelo k nějakým emisím do ovzduší. Halda je prostě zakonzervovaná a životní prostředí tady se průběžně a citelně zlepšuje. Ale jak se do ní kopne, především Stehelčeves, která je po větru, končí.“ Ministerstvo životního prostředí už „záměr sanace“ prostudovalo. Požaduje doplnění materiálu téměř ve všech bodech, konstatuje, že firmou dodaná dokumentace je nedostatečná, ale především výslovně uvádí: „V dokumentaci podrobně posoudit variantu stabilizace existující haldy v místě.“
Ale především nikdo neví, kde by se na sanaci vzaly peníze.
„Kdo to platí, netuším, netuší to ani náš odbor ekologických škod. MŽP rozhodně ne, “ říká Karolína Šůlová, jeho tisková mluvčí.
Česká inspekce životního prostředí formuluje své výhrady k projektu ještě jednoznačněji. Po dlouhém seznamu požadavků na rozšíření dokumentace uvádí: „Hlavní otázkou je, zda je tento záměr realizovat vůbec možné.“
Z těch, kdo v okolí skládky bydlí a žijí, nesouhlasí nikdo, velké pochybnosti mají i hygienici. O to zajímavější je, že Středočeský kraj se záměrem souhlasí a nemá připomínky. Například pasáže o prašnosti komentuje Krajský úřad Středočeského kraje takto: „Za předpokladu, že budou v průběhu sanace maximálně sníženy emise tuhých znečišťujících látek z provozů, z pohybu mechanizace a vlastní skládky, nemá k předloženému oznámení připomínky.“
Takže na ouřadě si zřejmě myslí, že rozemlít, roztřídit a odvézt sto tisíc tun strusky ročně nenapráší ...
Tiskový mluvčí kraje Martin Kupka mi volá a přesvědčuje mě, že jejich úřad záměr rozhodně nepodporuje. Když položím písemně několik otázek, odpoví obratem. Ta nejdůležitější zní, kdo celou sanaci (údajně až za 15 miliard korun) zaplatí. Prý je ta otázka předčasná, obecně platí, že sanaci hradí vlastník. Kraj zatím do analýz vložil asi jeden a půl miliónu.
„Při rozhodování o vynaložení těchto prostředků hrál významnou roli fakt, že v bezprostřední blízkosti haldy žijí lidé a že se jedná o největší ekologickou zátěž, za niž nikdo nepřevzal odpovědnost. Firma se obrátila se žádostí o pomoc na Středočeský kraj. Ten po projednání v radě přislíbil pomoc s tím, že zajistí dopracování dokumentace shrnující rizika. Po zpracování tyto dokumenty Středočeský kraj poskytl firmě REAL leasing pro další řízení,“ konstatuje pan Kupka.
ŠŤASTNÁ CHVILKA TRISTANA TZARY
Takže to vypadá, že o sanaci vlastně nikdo nestojí, vznikla jaksi omylem. A krajský úřad by s ní souhlasil v případě, že se nebude prášit. Snad mi alespoň investor vysvětlí, jak si rozebrání a odvoz hory, kterou by snad bez těžké ekologické zátěže pro široké okolí zvládly mimozemské, ale rozhodně ne současné pozemské technologie, představují. A mrzí mě, že se toho telefonátu (k osobní schůzce nebyl ochoten) nedožil praotec absurdního dramatu Tzara. Byl by nadšen.
Jednatele Real Leasingu pana Jiřího Pelichovského jsem musel po několika dnech pátrání zavolat na mobil - firma nemá web, nikdo nebere telefon a mail se nedá dohledat. Sdělil mi překvapující skutečnosti: Nejenže jako jednatel firmy, která vystupuje jako investor, nemá nejmenší ponětí o tom, kdo by sanaci za odhadem patnáct miliard měl platit. Navíc „nikde není psáno, že to budou dělat oni“ (jako firma), a Real Leasing nikdy žádnou haldu nelikvidovala a nemá v tom nejmenší praxi. A myslel to upřímně. Pak dovysvětlil, že v současné době halda na okolí nepůsobí vůbec nijak, ale mohla by působit ...
Celý příběh vypadá jako triviální zkazka o nějaké partičce, co má buldozer a kdesi na ouřadě brášku. Tak to zkusej, že si třeba nikdo nevšimne, vyjde to a dotace přijdou. Na likvidaci starých zátěží mají přece z EU přijít desítky miliónů eur! Když do toho začne rejpat občanská společnost a pak i média, tak z „ekologického“ šolichu urychleně vycouvají. Jak úřad, který „neměl připomínek“, tak nakonec i jeho investor ...
Obvinění z nějakého propojení firem s úřady a pokusu o ekošméčko velkého rozsahu však nejsou na místě. Chybějí totiž jakékoliv důkazy. Proč by ale jinak podobný nesmysl kdokoliv inicioval? Jsem možná deformovaný, ale existuje jedno racionální vysvětlení. Proto bych doporučil iniciátorům záměru sanace Buštěhradské haldy kouřit méně marihuany. Já když se pořádně sjedu a vidím haldu, taky bych si hned hrál na krtečka.