Život prožil s heligonkou a s heligonkáři
Zdroj: (kos), Kladenský deník, 30. 7. 2005
Buštěhrad - Bývaly doby, kdy se v Buštěhradě scházeli v hospůdkách kamarádi a při pivečku jim vyhrával harmonikář na heligonku. Na tu dobu zavzpomínal Evžen Ježek z Bouchalky, bývalý tesař, dnes v důchodu.
"Bydleli jsme vedle hospody Na Krétě a tam jsem poprvé jako mladý kluk zahrál před lidmi lidovku Kvete, kvete bez. V hospodě Ke Koulovům hrával starý pan Rákos a Na Kahánci místní Mirek Lukáš a Šlosar z Kladna. Od nich jsem se přiučoval. Otec byl v Buštěhradě kominíkem a s muzikou kamarád nebyl. Zato děda byl kapelníkem v Lišově u Budějovic a podle vyprávění hrál na všechno. Já začínal taky na housle, kde jsem byl asi třikrát, ale jak se to dozvěděl otec, odepnul opasek a byl výprask," vypráví Evžen Ježek.
"Tenkrát ani kytar moc nebylo. V Junáku jsme jen zpívali. Až na vojně jsem zkusil hrát na dětskou tahací papírovou harmoničku a tam začala láska k heligonce. Po vojně mi dala matka na zimník a já si místo něj koupil heligonku Finotti za šest stovek," vzpomíná muzikant. Na montáže bral "zednické piáno" s sebou a po večerech hrával.
Až v osmdesátých letech se šel podívat na sraz heligonkářů v Kladně, kde byl doporučen heligonkáři Janoušovi z Doks. Předvedl se a byl přijat mezi dalších třináct chlapů s harmonikou. Převážně všichni penzisti jezdili po Slovensku, dokonce byli v Německu a ve Vídni. Říká se, čím starší nástroj, tím lepší. Tímto rčením se řídil a na inzerát koupil harmoniku z roku 1911 od firmy Hlaváček.
"Ta mi slouží dodnes. V hospodě jsem získal v žalostném stavu heligonku z roku 1925 bez měchu, jazýčků, hmatníku. Jen nápis Kebrdle byl zachovalý. Po renovaci mi také slouží dál," říká heligonkář.
Čas běžel dál a po smrti kapelníka Janouše převzal harmonikáře Standa Bartoš a v tomto složení hrají dodnes. Čtyřicet let práce se sekyrou zanechala na rukách Evžena Ježka nějaké stopy, a tak na složité trylky a náročné prstoklady už nemá. Těší ho a rád si poslechne tři nahrané magnetofonové pásky s kapelou. Mezi takové "pecky" stále patří skladby Vysočina, Škoda lásky od Vejvody, Jižní Čechy a hašlerovky. Dnes, když zkouší a "zafňuká" první tóny, knírač Ben začne výt. Dodnes neví, jestli to znamená, že hraje dobře.