Otu Pavla potkala v Květech
Zdroj: Olga Fikrlová, Kladenský deník - příl. Kladensko, 7. 10. 2004
Novinářka a vydavatelka Slávka Kopecká znala rodinu Popperů od mládí z vyprávění rodičů. "Když jsem byla malá, máma mi místo pohádek o princeznách vyprávěla o tom, co v jejím rodném Buštěhradu vyváděli dva povedení bratři, Leo a Otto Popperovi. Byli to prý vejlupkové, bylo jich všude plno," vzpomíná.
Tehdy nemohla tušit, jak moc silně ji ovlivní synek Lea Poppera, který v české literatuře proslul pod jménem Ota Pavel.
"Na střední školu jsem dojížděla do Kladna, naši se se mnou nepárali, přihlásili mě na hutní průmyslovku. Hrůza! Nepoznala jsem ocel od balicího papíru a můžu říci, že jsem takto zůstávala nepolíbená i po maturitě," vzpomíná vydavatelka.
Poté se věnovala sportu a začala studovat Fakultu tělesné výchovy Univerzity Karlovy a Filozofickou fakultu, obor český jazyk a literatura. "Školu jsem dokončila v roce 1968 s tím, že se vrátím domů jako středoškolská profesorka. V srpnu přijely sbratřené tanky a já se svými spolužáky utekla do emigrace. Do týdne jsem seděla v Paříži v kanceláři u Pavla Tigrida," vypráví Kopecká.
Přestože se jí dařilo dobře, cítila velký stesk po domově. Po půl roce se vrátila a našla si práci v novinách. Působila v různých časopisech, nakonec zakotvila v Květech. Tehdy se osudově střetla s Otou Pavlem. Když mu řekla, že pochází z Buštěhradu, oblíbil si ji. To už byl nemocný.
Slávka Kopecká má nyní vlastní vydavatelství. Právě z něj vycházejí spisy Oty Pavla, které komponovala jako sedmisvazkový soubor. Má z nich velkou radost.