Zábavná matematika: Děti počítají, kolik měří průměrný trpaslík
Zdroj: Martina Šrámková, Lidové noviny, 3. 10. 2003
Jak přiblížit dětem matematiku? Někteří učitelé se pokoušejí nahradit tradiční dělníky, z nichž jeden vykope výkop za dvě hodiny, druhý za tři a třetí za čtyři a tři čtvrtě zábavnějšími příklady. Například ve formě detektivek nebo pohádek.
Kdyby děti měly zvolit nejne oblíbenější předmět, na jednom z čelných míst by se jistě umístila matematika. Učebnice, především ty pro první stupeň, se už sice ani vzdáleně nepodobají těm, ze kterých jsme se tři plus čtyři učili my, ale o zajímavé příklady je stále nouze. Ne všichni učitelé jsou smířeni se zadáváním stále stejných nezáživních příkladů. Mezi ty tvořivější patří Marek Veselý ze Základní školy Buštěhrad.
Jak rychle létá koště baby Jagy
"Dávat žákům neustále stejné příklady ze sbírky úloh, to je pro děti i pro učitele nuda, šeď," říká Veselý, který už deset let vyučuje matematiku a fyziku v šesté až deváté třídě. Právě to ho vedlo k vymýšlení pohádkové matematiky. Jeho žáci tak musejí řešit mimo jiné i úlohy typu "jakou rychlost a spotřebu mělo nové super de luxe koště baby Jagy" či ekonomický zákon Limonádového Joea: Utrží víc zlotřilý barman Dag Badmen za alkohol, konkrétně whisky, nebo příznivec lihuprostých nápojů Joe za kolaloku? Učitel Veselý nicméně neskládá hodinu pouze z takových zadání: "Pythagorův zákon se prostě vysvětlit musí." Matematické pohádky proto začleňuje do hodin pouze jako "třešničku na dortu". Na druhé straně podle svých slov netrvá například na předepsaném postupu řešení ani v běžných příkladech: "Někdo preferuje selský rozum, druhý jde na příklad přes procenta a třetí si zvolí pro to samé zadání trojčlenku. Proč ne?"
Detektivní záhady s matematickou tajenkou
A jak reagují jeho žáci na příklady, ve kterých mají Sněhurce pomoci spočítat například průměrnou výšku sedmi trpaslíků? Jak kteří. "Už jsem taky zaslechl, že je to trapné," směje se učitel. Většina však podle jeho slov netypické vytržení vítá. Právě pro žáky, kterým příklady v podobě pohádek připadají dětinské, však existují i jiné možnosti zábavné matematiky. Dvanácti - či třináctileté děti je možné chytit například na luštění detektivních případů. V dvaadvaceti slovních úlohách vydaných pod názvem Matematické detektivky řeší inteligentní školák Cal zapeklité případy lépe než policejní inspektor. Kromě selského rozumu je v nich vždy třeba použít i trochu matematiky. Jak jinak dokázat například známému recidivistovi, že vzhledem k možné rychlosti automobilu, ve kterém se pohyboval, je jeho alibi děravé a on mohl stačit vyloupit banku v sousedním městě? Pro starší školáky může být atraktivní i prostředí a jazyk matematických detektivek. Oboje odkazuje na "klasické" detektivní příběhy například Perryho Masona apod.
***
Příklad: Pasáček vepřů
To vám bylo tak. Princezně z královského zámku se hrozně moc líbil obyčejný pasáček, hlídající královské pašíky. Ani pasáčkovi nebyla princezna lhostejná, a protože to byl muž činu, jednou povídá princezně: "Dáš mi hubičku?" Princezna se začervenala, sklopila oči a odpověděla: "Dám, ale nejdřív bys musel během jednoho dne oplotit výběh našim vepříkům." Myslela si, že se pasáček dá hned do díla, ale on místo toho začal měřit prkna, potom vyndal kalkulačku a dokonce něco počítal. "Co to děláš?" ptá se ho zvědavě. "No, musím si nejdříve vypočítat, jestli to vůbec stihnu," odpověděl pasáček. "Podívej se, na oplocení je potřeba 860 prken. Než jedno přibiju, trvá to 1,5 minuty. Během dne (24 hodin) si udělám čtyři půlhodinové přestávky. Takže když to vypočtu, vyjde mi..." Zadrž, pasáčku. Děti samy musejí zjistit, zda hubičku od princezny dostane, nebo ne.
Řešení: Ano, práce zabere 21,5 hodin, přestávky hodiny dvě, celkem 23,5 hodiny.