Město ve jménu Oty Pavla
Zdroj: Jan Šercl, Náš region. Roč. 2, č. 3, 15. 2. 2007
Buštěhrad - je obec těsně u Kladna. Tato poloha nadlouho předurčila jeho politickou orientaci i poslání. Za dob socialistické nadvlády byl značně levicově zaměřen, žili tu zejména oceláři a horníci. Nicméně od devadesátých let se stáčí na druhou stranu a poslední volby tu již vyhrála pravice. Buštěhrad má přes 2500 obyvatel jejichž průměrný věk je 40 let. Nejstaršímu je devadesát šest let.
Historie
Podle archeologických nálezů bylo toto území osídleno kontinuálně již od mladší doby kamenné (cca 5500 př. n. l.). První písemná zmínka o osadě Buštěves je z roku 1352. V pol. 14. století vlastnili Buštěhrad dva rody - Rokycanští a páni z Braškova. Po vystřídání mnoha majitelů se ves později dostává do rukou pánů z Kolovrat, kteří zde (pravděpodobně na místě staré tvrze) budují ve 40. letech 15. stol. hrad. V držení tohoto rodu zůstává sídlo až do svého zániku v době 30leté války.
Krátce po své dostavbě byl hrad v květnu 1450 neúspěšně obléhán vojsky Jiřího z Poděbrad. V 2. pol. 16. stol. byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Zkázu Buštěhradu (tehdy Buckova) přinesla třicetiletá válka, roku 1632 byl totiž vypálen a přišel o své zvony a další cennosti. Vrcholem útrap se stala morová epidemie, při níž roku 1680 vymřelo veškeré obyvatelstvo obce a její majitelé proto museli přivést nové přistěhovalce.
Nová majitelka panství, Anna Marie Františka, vévodkyně Toskánská, dala v r. 1699 v blízkosti hradních ruin postavit nový zámek s parkem, který byl v letech 1747 - 1754 barokně přestavěn podle návrhů K. I. Dienzenhofera a A. Luraga. Až do vzniku Československa spadal Buštěhrad do majetku Habsburků.
Buštěves byla na prosbu Jetřicha Bezdružického z Kolovrat dne 24. 6. 1497 povýšena králem Vladislavem II. na městečko se zkomoleným názvem Buckov. Roku 1880 došlo na žádost obce k přejmenování Buckova na Buštěhrad (název Buštěhrad do té doby nesl jen hrad a dvůr).
Po II. sv. válce byl titul městu odebrán, ale k 500. výročí povýšení na město byl opět navrácen.
Současnost a budoucnost
Během posledních let se do Buštěhradu přistěhovalo na tři sta nových obyvatel. Odhadem dalších dvě stě tu může bydlet bez přihlášení trvalého pobytu. Postavilo se tu několik vilových oblastí a 24 bytových domů. Jednoduché spojení s Prahou láká. Po některých developerech ovšem obci zbyly problémy, protože dosud nejsou vyřešeny některé komunikace, kanalizace a veřejné osvětlení k novým domům. „Buštěhrad hodlá i nadále zachovat venkovský styl bydlení,“ říká starosta Václav Nový. Obec má schválený územní plán, který již nepočítá s dalšími obytnými či průmyslovými zónami.
Buštěhrad dlouho neměl kanalizaci, nedávno se konečně dočkal. Díky projektu dotovanému ze strukturálních fondů Evropské za více než 130 milionů korun dnes kanalizace funguje včetně nové čističky.
Zdejší škola je poměrně velká, pro více než 300 dětí, které se sem sjíždějí i z okolních vesnic. Ve vestibulu školy visí velký zelený drak Naštěstí není živý, je od paní Šárky Váchové z Prahy a dříve hrával ve filmech.
Hrad a zámek
Z hradu zbyla už jen jedna brána, kameny z jeho rozvalin však dosud slouží. Místní je kdysi dávno použili ke stavbě svých domů. Kolem bývalého hradu je památková rezervace. Zámek je dnes v tristním stavu, bývalo však i hůře. Původně ho vlastnil stát a zahradu či park obec. Po první světové válce v něm byl sirotčinec, když ten zkrachoval, střídaly se tu kanceláře statku, pivovary, byty, archiv, školy a za války i Wehrmacht. V době socialismu v něm sídlila mimo jiné i prádelna. Došlo k mnoha necitlivým stavebním zásahům, interiéry jsou poničeny.
Po revoluci byl zámek prodán firmě Moravia Kontakt a později firmě Petěrsburg Praha. Měl tu být hotel. Ze záměru sešlo a stavba se začala bortit. Obec zámek opět odkoupila a získala dotaci od ministerstva kultury. Také se podařilo zařadit zámek do Programu na záchranu historického dědictví, který společně s obcí financuje opravy zámku. Je zajištěna statika, opravují se krovy a střecha. Do budoucna je zámek předurčen ke kulturním akcím a částečně k bydlení, rozpočet je ovšem v řádu stovek milionů korun, a tak jde o dlouhodobou budoucnost. Buštěhradské zastupitelstvo zřídilo grantový a dotační výbor, který bude usilovat o získání dalších dotací i na projekt týkající se zámku.
Zajímavosti
Buštěhrad má velmi aktivní muzeum Oty Pavla. Toto významné jméno zde nese i škola a ulice. Sdružení přátel Buštěhradu vytvořilo po obci naučnou stezku.
Za vesnicí se tyčí neuvěřitelný umělý kopec, Buštěhradská halda. Vznikla ze strusky a dle pamětníků možná i jiných odpadů z hutí a má rozlohu 55 hektarů. Ideální pro natáčení pokračování filmu Blízká setkání třetího druhu. Radnice teď řeší otázku, co s ní. Je v soukromém majetku a její likvidace je nepředstavitelně drahá.
V letech 1772 - 1775 byla na buštěhradském panství objevena ložiska černého uhlí, což následně vedlo k zakládání dolů. K dopravě uhlí byla využívána koněspřežná dráha z Prahy-Brusky do Lán, kterou roku 1856 koupila nově zřízená společnost Buštěhradské dráhy a která paradoxně přes Buštěhrad vůbec nevedla.