Archeolog: Buštěhrad je významná památka
Zdroj: (zk), MF DNES, 2. 2. 2007
Pohled archeologa
Buštěhrad - Jen málokdo z návštěvníků Buštěhradu by bez upozornění poznal, že při cestě křivolakými uličkami prochází areálem někdejšího hradu. "Myslím si, že by se buštěhradský hrad měl dostat do obecného povědomí coby významná a navštíveníhodná památka středních Čech," tvrdí archeolog Tomáš Durdík. Ten prozkoumal desítky dalších hradů a napsal o nich řadu zajímavých knih.
Proč si myslíte, že si zbytky buštěhradského hradu zaslouží pozornost turistů?
Hrad v Buštěhradě byl koncem středověku největším hradem ve středních Čechách a v renesanci zase největším zámkem na tomto území. A i když pak téměř zmizel, protože na jeho místě vyrostly obytné domky, může z něj návštěvník i dnes leccos vidět.
Kde tedy hledat dochované zbytky hradu?
Velice dobře je třeba zachován dům číslo popisné 25 na místě někdejšího paláce. I na něm je ale vidět, že kamenný portál byl kdysi rozebrán a postaven znovu. Když pod ním projdeme, dostaneme se do sklepů, kde jsou další tři pozdně gotické portály s kamenickými značkami. Hned vedle tohoto domu naopak můžeme vidět stavení, které majitel s velkým úsilím renovoval, nahodil břízolitem, ale tím mu nesmírně ublížil.
Podobně dopadla i nejmonumentálnější dosud zachovaná součást buštěhradského hradu, takzvaný bolverk. Těchto velkých sypaných a obezděných dělostřeleckých bašt se zachovalo v Evropě jenom velice málo. U nás má srovnatelnou jen na Křivoklátě.
Myslíte si, že by záchraně památek pomohly tvrdší sankce vůči těm, kdo porušují památkový zákon?
O tomhle jsem diskutoval v rakouském památkovém úřadu ve Vídni. Říkal jsem jim: Váš památkový zákon je strašně pěkný, ale vy v něm nemáte žádné sankce. Jak to bez nich může fungovat? A oni se na mě nechápavě dívali. Tak jsem uvedl příklad. Představte si, že si koupím v Crems an der Donau na náměstí gotický dům a vy my řeknete, co s ním mohu dělat. Jenže já to nebudu respektovat, zbourám ho a postavím místo něj skleněný obchodní dům. Co se mnou uděláte? A oni mi řekli, že by se mnou neudělali vůbec nic. Ale v tom mém obchodním domě by si nikdo nekoupil ani špendlík, na ulici by mě nikdo nepozdravil a nevzali by mi tam děti do školy. Prostě bych se v místní komunitě naprosto znemožnil.
U nás to ale zatím nefunguje.
Ne tak docela. Existuje totiž jedno místo, které má zvláštního genia loci a bylo minimálně od raného novověku nejkulturnějším místem po Praze, a to je Písek. Kousek od Písku je nejzáhadnější z českých hradů 13. století, který se jmenuje Myšenec. Je podobně jako Buštěhrad rozparcelovaný a zastavěný do vesnice. Takže před několika lety se majitel jednoho domku probudil a zjistil, že nemá dvůr. Ten mu totiž zavalila čtyři metry vysoká parkánová hradba. Na většině míst u nás by na dvorek najel bagr, vytěžil zřícený kámen a zbytky zdi by se zbouraly, aby nepředstavovaly veřejné ohrožení. V Myšenci ale tu parkánovou hradbu znovu postavili z peněz, na které se složily i sousední obce. A stavební firma z Protivína to stavěla jen za režii, protože to dělala pro sebe, pro svůj kraj. A to pro mne bylo takové pohlazení a zároveň to byl i příslib, že se zázraky začínají dít i u nás.