Archeolog spojil svůj život s hrady
Zdroj: (zk), MF DNES, 22. 6. 2002
Starý hrad v Buštěhradě je jedinečným komplexem, který se nabízí k turistickému využití.
Kladno - Archeolog Tomáš Durdík je jedním z největších odborníků na středověké hrady u nás. Proto nemohl chybět při otevření Stezky historií Buštěhradu, která začíná právě v areálu Starého hradu.
* Pane doktore, mluví se sice o Starém hradě, ale tohle místo má k představě středověkého hradu, jakým je třeba nedaleký Okoř, hodně daleko.
To, že jsou dnes zbytky hradu navenek jenom málo patrné, je dáno jeho historií. V roce 1632 byl dobyt a vypálen Sasy a v 19. století byl jeho areál zastavěn obytnou zástavbou. Proto je tu trochu nepřehledná změť křivolakých uliček a celkové chápání hradu jako celku tím je značně znejasněno. Díky velice sympatickému počinu občanského sdružení Buštěhrad sobě, kterým zřízení naučné stezky je, má dnes návštěvník hradního areálu usnadněnou orientaci a může se v té nepřehledné změti uliček dobře orientovat. A určitě by si měl všimnout toho, co činí Buštěhrad jedinečným, tedy neustálého proměňování bývalého hradního areálu do bizarního celku, v němž jsou zbytky hradní zástavby srostlé s novodobými stavbami, v nichž tu a tam najdeme ostění portálu nebo jiný gotický či renesanční stavební prvek.
* Jak tedy buštěhradský hrad ve středověku vypadal?
Ve středověku a zejména v pozdní gotice náležel svou rozlohou a opevněním k nejvýznamnějším hradům středních Čech. K jeho poznání a určité rehabilitaci názorů o něm přispěly dvě sezony záchranného archeologického výzkumu při stavbě inženýrských sítí. Přestože šlo o poměrně malé výkopy, byly to vlastně prvé archeologické akce v areálu hradu a znamenaly mimořádně závažné rozšíření vědomostí o něm. Díky nim jsme poznali vývoj areálu od malé tvrze ze 14. století až k onomu obrovskému hradu a na něj navazujícímu renesančnímu zámku. Například se podařilo objevit základy jedné ze zaniklých hradních bran a prozkoumat interiéry palácových staveb, které se dochovaly většinou ve sklepeních obytných domů.
* Laikové se často domnívají, že archeologie je vlastně hledání pokladů. Našli jste i v Buštěhradě nějaký poklad?
Poklad v běžném slova smyslu ne, ale výzkumy přinesly několik mimořádně kvalitních souborů archeologických nálezů, které dokládají úroveň takovéhoto prestižního feudálního sídla. Jde zejména o soubor manýristických kachlů z kamen, která byla za Zdeňka z Vartenberka kolem roku 1600 postavena v novém obrovském renesančním paláci, jehož pozůstatky jsou roztříštěny asi do pěti nynějších domů. Náročná reliéfní výzdoba kamen napovídá, že interiéry tohoto sídla musely být ve své době skutečně nádherné.
* Čeho jako archeolog v souvislosti s Buštěhradem litujete?
Bohužel, musím litovat mnohého. Velkou ztrátu například představuje zaniklá bateriová věž, která kryla dodnes dochovanou bránu u domu číslo 11. Věž stála jako jedna z dominant hradu a zbořena byla až ve 20. nebo 30. letech 19. století, takže ji naštěstí máme zachovanou na starých vyobrazeních. Takže hlavně lituji ztrát z doby nedávné, k nimž nemuselo dojít, kdyby si majitelé nemovitostí v areálu Starého hradu dost uvědomovali, jakou historickou hodnotu jejich domy mají, a neublížili jim nevhodnými moderními omítkami, plastovými okny, nebo betonovou zámkovou dlažbou. Když se podíváme po Evropě, většina měst, jako je Buštěhrad, si svého "rodinného stříbra" velice váží. Snaží se ho kultivovat, udělat z něj místo příjemného posezení s kavárničkami a butiky, pořádají kulturní akce, aby se tahle místa stala magnetem, který přitáhne návštěvníky. U nás je málo měst, která mají tak malebnou část, jako je areál Starého hradu v Buštěhradě, která se k turistickému využití přímo nabízí.
* Veřejnosti jste znám i jako autor knih o středověkých hradech. Věnoval jste v některé z nich pozornost i Buštěhradu?
Teď právě dokončuji druhý svazek knihy o zříceninách hradů v jižních Čechách. Ten první, který už vyšel, je věnován středním Čechám a v něm jsem samozřejmě nemohl Buštěhrad pominout. A zároveň pracuji na dá se říci mamutím projektu, který vyjde příští rok na CD-romu a bude obsahovat stovky lokalit a tisíce fotografií hradních zřícenin, k nimž píšu textovou část. V něm Buštěhrad samozřejmě neopomenu.