Ze Škody do Svijan

V pátek 10. května vyrazila kolona čtyř tranzitů na exkurze v Mladé Boleslavi a ve Svijanech. Vyrazilo se podle plánu brzy ráno a kupodivu se všechna auta udržela za sebou i při plynulém průjezdu Prahou. Do Škody Mladá Boleslav jsme dorazili přesně na čas. Zde se nás ujaly dvě průvodkyně, které si k nám do tranzitů přisedly a cestou do provozu lisovna a montáž nám byly sdělovány informace o jednotlivých budovách a technických datech rozsáhlého komplexu na výrobu škodovek. Jednotlivé provozy jsou v různé míře automatizovány, ale lidská ruka je i tak nezastupitelná. I automatizovaná lisovna, která lisuje hlubokotažný plech do požadovaných tvarů kapot, dveří a dalších komponentů, se neobešla bez kontroly člověka. Během prohlídky jsme výklad zřetelně slyšeli do sluchátek. Na kompetentnost průvodkyně jsme si opravdu stěžovat nemohli, na jakoukoli otázku věděla odpověď, kromě těch tajných, které nám sdělit nemohla.

Z celé exkurze bylo zřejmé, že závod na výrobu škodovek má precizní logistiku a pracovní doba je využita dokonale. Dodavatelé musí být vyloženi do stanovené doby, půl hodiny na oběd, každý ze zaměstnanců je průběžně informován, jak si stojí s denním plánem. Každý z pracovníků ví přesně, co je jeho povinností. Předák se zeleným trikem má jasný přehled o pracovnících, které má na starosti. Porady se dějí přímo u stolu vedle montážní linky. To vše bylo k vidění na nejzajímavější části prohlídky – montážní hale. Kolem dokola pomalu projížděli roboti se součástkami, jak to známe ze závěrečných záběrů filmu Marečku, podejte mi pero. Pás podlahy se pomalu pohyboval a zaměstnanci plynule přecházeli od jednotlivého vozu ke druhému a kompletovali jednotlivé komponenty. Montážní hala byla jednou z nejméně automatizovaných linek.

Po návratu do budovy muzea se nás ujala se svým výkladem druhá průvodkyně a provázela nás po jednotlivých exponátech včetně depozitáře, kde jsme viděli legendární vůz Ferat, který ve známém filmu vysával krev z herečky Dagmar Veškrnové. A jak se Václav Klement dostal k výrobě aut, ze kterých pak vznikla současná Škoda? Na počátku všeho stála reklamace knihkupce a vášnivého cyklisty Václava Klimenta na vadný převod řetězu u kola. Výrobce na reklamaci nereagoval, a tak se pan Klement rozhodl si kolo opravit nejen sám, ale tuto službu nabízel i ostatním. Od kol se dostal ve spolupráci s šikovným mechanikem Václavem Laurinem k motokolům a následně prvnímu autu pod značkou Laurin&Kliment. Po fúzi s plzeňskou Škodou převzala auta vyráběná v Boleslavi stejné označení.

Po obědě jsme se zajeli podívat na Michalovickou Putnu. Zříceninu hradu se silně nakloněnou věží. Docela adrenalinový zážitek při výstupu na ochoz věže. Před odjezdem na závěrečnou exkurzi do Svijan jsme se tradičně, jak je u akcí Buštěhradského fóra zvykem, zahřáli tradičním léčivým nápojem.

Svijanský pivovar, kam jsme dorazili na třetí hodinu odpolední nepatří mezi velké pivovary, ale na druhé straně má svá specifika. Mladá průvodkyně nás podrobně a zřetelně seznámila s výrobou piva. Mohli jsme ochutnat různé druhy sladu, přičichnout ke granulovanému chmelu, otestovat hořkost chmelové „šlehačky“ a na závěr ochutnat čerstvě stočenou nefiltrovanou jedenáctku, která byla výtečná. Po ukončení prohlídky se každý rád podíval do podnikové prodejny, aby si něco z produkce nebo na památku zakoupil. Časový itinerář jsme splnili a podle plánu se vrátili do Buštěhradu v 19.00 hod. plni zážitků a informací.

Měli jsme u obou exkurzí opravdové štěstí na fundované průvodkyně, kterým bylo rozumět. Poděkovat bych chtěl zejména všem řidičům. Bohužel o akce exkurzí v zajímavých provozech organizovaných Buštěhradským fórem je velký zájem a nemohli jsme z důvodu kapacity uspokojit všechny zájemce. Pokud budete mít, milí čtenáři, o podobné exkurze do budoucna zájem, napište svůj email, že chcete být o akci informování na jiri.janouskovec@seznam.cz. Po rozeslání nabídky na emaily se nám vždy rychle počet účastníků naplní. Z tohoto důvodu jsme ani inzerci na akci neuváděli na stránkách Buštěhradského zpravodaje, protože kapacita již byla naplněna.

Datum publikování: 24. 5. 2019

Autor článku: Jiří Janouškovec st.

Autor fotografií: Jiří Janouškovec st.

Články z roku 2019