Buštěhradský masopust - vepřopust 2018

Bylo tuze veselo na Buštěhradě v  sobotu 10. února Léta Páně 2018, konal se totiž masopust. Vyšli tehdá Buštěhradští do ulic, aby průvodem následovali muzikanty a  při mnohých zastaveních u  domů sousedův občerstvili se koblihami i  jinými dobrotami a zahřáli čajem i pohárkem něčeho ostřejšího.

Veselý průvod nebloudil však ulicemi města nazdařbůh, leč směřoval za jasným cílem na nádvoří našeho (sic!) zámku, kde ku potěše všeho zúčastněného lidu vztyčen byl stan řeznického mistra Martina Tůmy s pravou a nefalšovanou domácí zabijačkou. Povedené odpoledne nemohlo skončiti jinak než lidovou taneční zábavou s  Buštěhradišťanem Oty Pavlici a  ve Vinotéce Sýpka se tančilo a veselilo až do pozdní noci.

Věřte nebo ne, ale byl to již 18. masopust pořádaný spolkem Buštěhrad sobě. To je už je panečku pořádná porce času – celá jedna generace za tu dobu dospěla spolu s naším masopustem! I když je to každý rok trochu jiné (v  dobrém i  tom horším), přeci jen nějaké masopustní jistoty máme: Zdeňka Malého, jinak též neúnavného organizátora, v roli Masopusta, Stryce z Buštěhrada stimulující průvod svou hudební produkcí nebo oblíbené občerstvovací zastávky. Letos nás napájeli a krmili ve Vodárenské ulici u Milana Jaroše a Hedviky Servusové a u Plášků, na Starém Hradě u Malých a u Fleischmannů a nakonec díky paní ředitelce a pečovatelkám u DPS. Děkujeme! Největší novinka, kterou nám ke svým plnoletinám buštěhradský masopust nadělil a  která se doufám stane jednou z masopustních jistot, čekala jako zlatý hřeb na konci průvodu – první masopustní prasečí hody na zámku. Milí sousedé, spořádali jsme s  chutí celé prase a  bylo nám to málo! Velký dík patří všem, kteří pro nás postavili stan, zajistili polní kuchyň a samozřejmě transformovali nebohého vepře na jitrničky, jelítka, pečínky a  zabijačkový guláš – Honzovi Zelenkovi, řeznickému mistru Martinu Tůmovi s  jeho pomocníky a  Kulturnímu výboru a  Technickým službám města Buštěhradu – bez nich bychom si v sobotu nepochutnali. Zvykoslovní puristé a folklorističtí šťouralové sice mohou namítat, že náš masopust má k pravému masopustu asi stejně daleko, jako je to z  Buštěhradu do Rožnova, ale o to přeci vůbec nejde. Masopust je tu pro všechny Buštěhradské, aby si společně zabláznili, zajančili a pořádně se odvázali. No řekněte, kdy jindy se s pomocí 360 nafukovacích balónků přeměnit na hrozen bílého a červeného vína nebo vypustit do ulic rozhořčenou hordu růžových prasátek, demonstrujících za svá práva, než na masopust?

Je báječné, že lidí v bujarém průvodu rok co rok přibývá – letos nás bylo téměř čtyři sta, o  něco smutnější ovšem je, že ubývá bláznů, kteří jsou ochotní navléknout se do masek a trochu si zablbnout. Možná jsme čím dál pohodlnější, nebo se tu bereme strašně moc vážně… Ale nakonec nejdůležitější je, že jsme si to všichni, v maskách i bez masek, parádně užili.

Ať žije masopust!

 

Datum publikování: 28. 2. 2018

Autor článku: Jakub Plášek

Autor fotografií: Monika Žitníková