Přeskočit na menu vybrané sekce

Úvodní stránka » Historie Buštěhradu » Památky » Kostel a zvony

Buštěhradský kostel a zvony

V Buštěhradě byla fara už ve 14. století. První zmínka o ní je z roku 1352 v registrech desátků papežských. Faráře sem dosadil pan Fráňa. Známe i jeho jméno, jmenoval se Nieczo.

U tvrze, později u hradu, bývala kaple patronky obce sv. Máří Magdalény. Byla dost rozsáhlá.

V husitských dobách katolická fara zanikla, protože vrchu zde získala víra husitská. Husitského vyznání byl i hradní pán Jindřich z Kolovrat. Ten se navíc přiklonil k panu Oldřichu z Rožmberka, vůdci husitské šlechty proti šlechtě katolické. Vůdcem katolické šlechty byl pan Jiří z Kunštátu, známý jako pozdější zemský správce a ještě později český král Jiří z Poděbrad. Ten v květnu 1450 přitáhl se svým vojskem na Buštěhrad a celý měsíc ho neúspěšně obléhal. Sice hrad hodně poničil, ale buštěhradští se úspěšně bránili. Po měsíci pan Jiří uzavřel s panem Jindřichem příměří a z Buštěhradu odešel.

Ve druhé polovině 16. století získal hrad Buštěhrad pan Jáchym z Kolovrat a na Košátkách sňatkem s Annou Bezdružickou. Ten přestoupil na katolickou víru a přivolal sem znamenité kazatele T. J. Tolmainera a Baltazara Hostounského. Ti opět získali lid pro katolické náboženství. Syn pana Jáchyma Jan přikoupil v roce 1608 panství Zákupy.

Janův syn Zbyněk Novohradský byl posledním pánem, který na Buštěhradě sídlil. Pro svou první ženu Kateřinu, která byla nemocná, dal postavit dům, zvaný "Králíčovna", čp. 161, dnes citlivě opravený. Domek byl stranou hradního ruchu, aby nemocná paní měla klid. Když zemřela, pan Zbyněk se znovu oženil s Annou Magdalénou Popelovou z Lobkovic.

Po smrti pana Zbyňka se paní Anna velmi brzy odstěhovala do Zákup, které také zdědila a o Buštěhrad nedbala. Hrad chátral a časem se rozpadal. Ze všeho zbyla jen kaple, ve které se konaly stále bohoslužby, až do jejího zničení požárem. Některé prameny uvádějí, že vyhořela, jiné, že byla zrušena. Stalo se to právě v té době, kdy byla k zámeckému křídlu přistavena kaple Nejsvětější Trojice. Bylo to v letech 1814 - 1816. Vchod do kaple byl na západni straně (proti dnešní ZUŠ). Později byla kaple přistavěna na jižní straně a sem bylo i přeneseno původní empírové průčelí.

Farností patřil Buštěhrad do Lidic. Od 50-tých let 19. století bezvýsledně žádali buštěhradští - vlastně tehdy ještě buckovští - radní o odfaření Buckova od Lidic. Léta trvalo, než císař jim popřál slyšení a velkou zásluhu o to měl pražský kardinál Schonborn. A tak v roce 1888 byla vyslána do Vídně delegace z Buštěhradu. V delegaci byl i buštěhradský obchodník a místní radní František Rott. Ostatní členy ani jejich počet se mi nepodařilo zjistit. Tentokrát bylo buštěhradské žádosti vyhověno. Sice to trvalo ještě pár let, ale 20. ledna 1896 byla kaple změněna v kostel Povýšení Svatého kříže a v Buštěhradě zřízena farnost. Patronát převzal sám císař František Josef a kostel byl vysvěcen 27. 2. 1898 papežským komořím, arcibiskupským vikářem a děkanem ve Slaném p. Msg. Josefem Kandlerem. Prvním farářem v Buštěhradě byl jmenován dosavadní lidický kaplan p. František Xaver Kovařík.

Zvony

Ke kostelu patří i zvony. Zde jsem čerpala ze zápisu v kronice a z poznámek p. faráře Aloise Bětíka.

Pan kronikář František Křečík, městský tajemník, píše v zápise z roku 1917:

3. 5. dostavila se četa vojínů od pl. č. 8 a odebrala 2 zvony, a sice jeden z věže kostela a druhý z kaple sv. Máří Magdalény na Náměstí, jeden o průměru 44 cm a váze 44 kg, na kterém bylo vyryto: "Dne 30. 6. 1849 lil mne Karel Bellman, c.k. dvorní zvonař v Praze pro obec Buckov na výlohy buckovských občanů". Druhý - v průměru 38 cm a váze 40 kg - na kterém bylo vyryto: "Goss mich in Prag Johann Georg Kühner ". (Lil mne v Praze J. G. K.). A tak zmizela památka zbožnými občany zakoupena a k účelům válečným použita.

A o několik řádků níže je další zápis:

"Dne 22. 11. odebrali titíž vojíni, jak výše uvedení, jeden zvon z věže kostela a jeden z kaple sv. Prokopa v hořejší části."

V poznámkách p. faráře Aloise Bětíka čteme:

"V roce 1930 byly pořízeny dva zvony a ty byly zrekvírovány v roce 1942 za 2. světové války. Největší zvon Panny Marie vážil 50 kg, průměr byl 45,5 cm, laděn tónem b2. Měl zápis: "Beránku Boží, daruj nám pokoj!" Druhý zvon byl sv. Václav. Vážil 35 kg, tón des3. Na zámecké věži zůstal třetí zvon "umíráček". Váží 18 kg, má průměr 31,3 cm, tón f3."

V sedmdesátých letech p. farář Bětík pořídil dva zvony. Jeden je z darů věřících, druhý jako dar rodiny Bětíků. Jeden má jméno Josef, druhý Marie.

V současné době je péčí města kostel krásně opraven.

Rekonstruováno bylo i elektrické osvětlení a instalováno bezpečnostní zařízení. Fara tu není od odchodu p. faráře Bětíka do důchodu v roce 1986. Farnost spravuje p. farář Bořivoj Bělík z Rozdělova.

CACHOVÁ, Věnceslava: Buštěhradský kostel a zvony. In: Buštěhradský zpravodaj. Časopis MěZ Buštěhrad. Buštěhrad: Městský úřad, květen-červen 2000. s. 17-18.