Přeskočit na menu vybrané sekce

Úvodní stránka » Historie Buštěhradu » Významné osobnosti » Karel Václav Vacek

Karel Václav Vacek

hudebník

nar. 5. 6. 1908 - Hřebeč

zemř. 8. 12. 1982 - Buštěhrad

Po ukončení základní školy se krátce učil kovářem, od čtrnácti let žák (vojín elév) Vojenské hudební školy v Praze, do roku 1927 plukovní hudba pátého pěšího pluku T. G. Masaryka v Praze.

Dále studium Státní konzervatoře v Praze, obor housle, skladba a harmonie, složil i dirigentské zkoušky. Po absolutoriu byl jmenován správcem České hudební školy v Českém Krumlově.

Na začátku okupace se vrátil do Buštěhradu, vyučoval hře na trubku a housle. Krátce také řídil dechový orchestr Kablo Kladno, působil v Hudební škole v Příbrami. Současně byl až do roku 1945 členem Filmového symfonického orchestru Praha-Barrandov.

Od roku 1946 - ředitel Hudební školy v Kladně (pobočka této školy byla i v Buštěhradě), dále působil jako krajský inspektor hudebních škol, byl ředitelem Vyšší hudebně pedagogické školy v Praze, zástupcem ředitele Státní konzervatoře v Praze (ředitelem byl Dr. Václav Holzknecht), za jeho působnosti bylo obnoveno operetní oddělení (ved. profesorem byl Oldřich Nový). Byl zakladatelem a prvním ředitelem Státni konzervatoře v Plzni.

Po odchodu do důchodu se věnoval komponování a obnovil činnost Pěveckého sboru Buštěhrad. Přesné datování, kdy jednotlivé profese vykonával, bohužel nemáme.

Významní žáci

Václav Vacek
(housle), bratr, později dlouhodobě první Koncertní mistr orchestru Národního divadla v Praze,

Václav Čech
(housle), později ředitel Hudební školy v Kladně,

Jiljí Teringer
později člen Orchestru FOK, dlouholetý sbormistr Pěveckého sboruv Buštěhradě (housle, viola),

Antonín Novák
později m.j. houslový virtuos, první Koncertni mistr Orchestru Smetanova divadla v Praze,

Zdeněk Pelc
později hudební pedagog, člen Orchestru Hudebniho divadla v Karlíně (trubka).

Vedení orchestrů

  • Dechový orchestr Kablo Kladno
  • Městská hudba a Pěvecký sbor Buštěhrad
  • Kladenská filharmonie
  • Velký dechový orchestr Poldi SONP
  • Symfonický orchestr pražských učitelů
  • Orchestr žáků pražské Konzervatoře
  • celá řada menších salonních a tanečních orchestrů

Skladatelská činnost:

  • Více než 100 opusů od lidové a populární hudby až po skladby symfonické.
  • Zejména:
    Opereta "U obrázku" - libreto lidický občan pan Pospíšil,
    "Romance léta" - libreto buštěhradský občan pan Ant. Kadlec
    (obě operety byly uvedeny - mimo jiné - buštěhradskými spolky v Buštěhradě a okolí)
  • Buštěhradu věnovány skladby:
    Slavnostní pochod (ke 450. výročí města)
    Buštěhradská polka
    Mše buštěhradská
    Znělka "Na starém hradě"

Další skladby např.: Suita "Prameny Mariánských lázní", ke 100. výročí vzniku Kablo Kladno složil slavnostní pochod "Kablo zdar". Celá řada jeho skladeb byla uváděna v rozhlase, některé vyšly na gramofonových deskách. V hudebních školách byly používány jeho drobné skladbičky k výuce žáků.

Profesní dráhu svého otce shrnul pan Ing. Miloš Vacek.


Osobnosti K. V. Vacka se věnuje i článek ze sborníku "500 let města Buštěhradu":

Prvním ředitelem buštěhradské hudební školy a  výborným hudebníkem byl Karel Václav Vacek (1908-1982), rodák z nedaleké Hřebče. Vacek se po ukončení vojenské služby přihlásil na pražskou konzervatoř, a to na pedagogické oddělení v oboru housle. Mimo vlastní hru se věnoval i dirigování. Po absolutoriu působil tři roky, až do vyhnání Čechů ze Sudet, v Českém Krumlově jako správce České hudební školy.

Po kratičkém období v Českých Budějovicích se vrátil, už s rodinou, na rodné Kladensko a to právě k nám, do Buštěhradu. Zde, v době druhé světové války, jako učitel hudby rozvinul širokou kulturní činnost. Založil Městskou hudbu a pěvecký sbor Buštěhrad. V nich soustředil všechny amatérské hudebníky a zpěváky z města i okolních obcí a uspořádal mnoho koncertů. Krásné byly tzv. večery, sestavované ze skladeb jednotlivých populárních skladatelů, jako např. Hašlerův večer, Kmochův večer apod. Tyto koncerty se provozovaly nejen v Buštěhradě "U Bečvářů" či v zámeckém parku, ale úspěch měly i v okolnich obcích.

K. Vacek se se svými muzikanty podílel i na představeních místního ochotnického divadla, a to jak v zabezpečování scénické hudby, tak v nácviku operet lidového charakteru. Ke konci války se stal členem Filmového orchestru v Praze.

Po skončení války, kdy se znovu začaly organizovat hudební školy, byl vyzván, aby pomáhal zbudovat takovou školu v Kladně. Po jejím zdárném založení se zde stal na několik let ředitelem. Díky svým úspěchům byl později povolán do Prahy. Nejprve vedl Hudebně pedagogickou školu, později byl jmenován náměstkem ředitele pražské konzervatoře. Svými zkušenostmi vydatně přispěl i při zakládání konzervatoře v Plzni.

Ani při této náročné činnosti však nezapomněl na kulturní dění v Buštěhradě a znovu zde pracoval s nově založeným pěveckým sborem. Ten řídil po dlouhou dobu, ještě jako důchodce, dokud mu to zdravotní stav dovolil. Pro tento sbor složil několik pěkných písní, ba i znělku "Na starém hradě v Buštěhradě" se slovy pana ředitele buštěhradské školy Josefa Veselého.

CACHOVÁ, Věnceslava - VESELÝ, Karel - KOPECKÁ, Slávka: Slavní v obci. In: 500 let města Buštěhradu. Sborník o historii a současnosti obce, vydaný u příležitosti výročí udělení městských práv. Buštěhrad: Obecní úřad, 1997. s. 106-111 5 ilustrací.