Anna Marie Františka, vévodkyně Toskánská, a její potomci
O buštěhradské dědictví neměla ani zájem paní Anna, která se provdala za knížete Sasko-Lauenburského, ani její syn František Julius, který Buštěhrad zdědil. Teprve jeho dcera vzala správu panství do vlastních rukou. Anna Marie Františka, kněžna Sasko-Lauenburská, Engerská a Westfálská zdědila spolu se svou sestrou značný majetek. Jejich rod měl svůj počátek v severním Německu, ale rozsáhlá panství vlastnil i v severních, východních a středních Čechách.
Anna Marie Františka se narodila roku 1672 a vyrůstala spolu se svou sestrou. Když její otec zemřel, byla ještě nezletilá a z rozhodnutí panovníka se jejími poručníky stali Lobkovicové, u nichž byla dále vychovávána. V osmnácti letech pojala v Roudnici za manžela falckraběte Filipa Viléma z Neuburku. Bylo to šťastné, ale krátké manželství. Brzy po sobě se jim narodily dvě dcery, ale jedna z nich brzy zemřela. Bohužel po třech letech manželství zemřel i pan Filip Vilém ve věku dvaceti pěti let.
Anna Marie Františka neoplývala fyzickou krásou, ale byla to podnikavá žena s obchodním duchem. Byla dobrou organizátorkou i výbornou jezdkyní a lovkyní. V Čechách vlastnila vedle Buštěhradu, ke kterému přikoupila Tuchlovice i Ploskovice, i Zákupy a Roudnici. Patřily jí také Minice a po určitý čas také Kladno, které však záhy prodala. Velkovévodkyně sama vedla své účty a vyplácela zaměstnance, k nimž prý byla neobyčejně spravedlivá.
Právě ona začala v roce 1699 s výstavbou buštěhradského zámku. Jejího úplného dokončení se však již nedočkala; zemřela 15. října 1741. Protože manželství s Giovannim Gastonem z rodu Medici, vévodou Toskánským, zůstalo bezdětné (vzala si ho na nátlak svého švagra císaře Leopolda I., jako již velmi bohatá vdova vlastnící v Čechách desítky panství, ale nedokázali spolu žít), stali se dědici panství dcera Anny Marie Františky z prvního manželství Karolína a její choť Klement František Bavorský. Ten byl také iniciátorem další přestavby buštěhradského zámku.
V době nástupu Marie Terezie na trůn existovaly komplikované příbuzenské vztahy mezi vlastníky našeho panství a samotným císařským domem. Panovnice totiž pojala za manžela Františka Štěpána Lotrinského, který měl i titul toskánského velkovévody a sama se tak stala i velkovévodkyní Toskánskou. Na Karolínu velmi sočila a činila ji různá příkoří. Jednou ji dokonce dala potupně vyvézt do Bavor. Na druhou stranu si však musíme uvědomit velmi vyostřené vztahy mezi panovnicí a bavorským kurfiřtem Karlem Albrechtem, který ji tehdy chtěl připravit o českou korunu. Po smrti Karolíny zdědil Buštěhrad nový bavorský kurfiřt Maxmilián Josef, za jehož panování se na zdejších panských pozemcích poprvé objevilo uhlí. Ten dal tehdy prozíravě povolat zkušeného hofmistra H. Steina z Bavor, který zde založil dvě štoly pojmenované Josef a Gottfried. Roku 1781 v nich byla zahájena těžba.