Buštěves na dlouhou dobu v majetku Kolovratů

Pešík, který několikrát držel ve svých rukou také funkci purkmistra pražského, měl s Eliškou jediné dítě dceru Kateřinu, kterou provdal za Jindřicha Libštejnského z Kolovrat, dávaje jí věnem právě Buštěves. Tím se naše obec dostává do rukou jednoho z nejvýznamnějších šlechtických rodů, který pak drží buštěhradské panství po dalších dvě stě let.

Pan Jindřich zemřel bez potomků a tak majetek zdědili jednak manželka Kateřina, jednak synovec Albrecht z Kolovrat a na Krašově. Ten svou část rozděluje a odprodává ji dílem Kateřině a dílem Benešovi Libštejnskému, každému za 300 kop grošů. V závěti Kateřiny z roku 1483 se pak dočítáme, že celý svůj díl po smrti odkazuje Benešovi, který si toto nechá potvrdit roku 1487 králem Ladislavem Jagellonským. Benešův vnuk  Jaroslav pak majetek prohýřil a byl tak nucen Buštěhrad nejdříve zastavit a posléze prodat, i když jen svým příbuzným.

Novým majitelem se stal Jetřich Bezdružický z Kolovrat, který se nechal později titulovat i pán na Buštěhradě. Jeho přičiněním se naše obec mohla od konce 15. století pyšnit novým titulem - městečko. Roku 1497 vydává král Vladislav na žádost pana Jetřicha dekret, v němž oznamuje: " ...listem tímto všem nynějším a budoucím, že .... s dobrým rozmyslem a naším jistým vědomím mocí královskou v Čechách, svolili jsme k tomu a ves Buštěves .... pod zámkem Buštěhradem ležícím za městečko aneb město vysadili jsme a tímto listem vysazujem..." K tomuto povýšení byla králem udělena i privilegia náležející jen městům jako např. právo hrdelní, várečné (vaření piva), trhové (jeden trh týdně a dva jarmarky ročně). S nově nabytými právy byl městu přiznán erb a k pečetění listin modrý vosk. Změnilo se i dosavadní jméno vsi Buštěves na Buckov.

Pokračovatelem rodu Bezdružických na Buštěhradě byl Jan, který byl  v době úmrtí otce (1508) doposud nezletilý. Podle závěti pana Jetřicha mu byl za poručníka vybrán strýc Jiří Bezdružický, nejvyšší sudí království českého. V čase, kdy byly naše země ohroženy vpádem Turků, se již dospělý Jan účastnil po boku krále Ludvíka roku 1526 osudné bitvy u Moháče. Zde položil život nejen on, ale také náš panovník. Tím u nás skončila vláda Jagellonců a uvolněný trůn získal na třista let rod Habsburků.

Po Janovi zůstal syn pojmenovaný po svém dědovi Jetřich. Ten založil purkrechtní registra, kde své panství rozdělil na dvě části: na panství buštěhradské, kam náležely Dubí, Újezd, Olšany, Brandýsek, ke kterým později připojil Středokluky, Makotřaskou tvrz, Krašov, Miličov a Břesko a na zboží Braškovské s Kyšicemi, Dobrou, Družcem, Pleteným Újezdem, Bystrou s Počedělicí, Veltěží a Lukovem. Jetřich zemřel bez dětí roku 1547. Nato přešlo buštěhradské zboží Václavu Bezdružickému z Kolovrat a na Košátkách (dvorský sudí), který ho roku 1548 rozdělil mezi své syny Jana a Vladislava. Třetí syn Václavův Ludvík zůstal na Košátkách. Jan a Vladislav měli vlivné postavení i u královského dvora, kde získali jednak povolení na staveniště pro nový dům na Pražském Hradě a dále právo opatrovat královniny komnaty za její nepřítomnosti.

Jan měl dvě dcery Kateřinu a Annu. Kateřina zůstala se svým manželem Petrem Bechyněm z Lažan na polovině Buštěhradu a Anna odešla s Janem Vrabským z Vrábí do Košátek. Shodou okolností se obě vdaly ještě podruhé a to Kateřina po smrti prvního muže (1561) za Zdeňka z Vartenberka a Anna za Jáchyma Novohradského z Kolovrat. Manželství Kateřiny zůstalo bez dětí a tak, když náhle roku 1572 umírá, aniž by učinila závěť, vzniknou spory o dědictví mezi Zdeňkem z Vartenberka a Kateřininou sestrou Annou. Z nich vítězně vychází Anna.

Po Vladislavovi zůstal pouze jeden syn Václav, který se své poloviny Buštěhradu ujímá roku 1567. Václav byl posléze obdarován synem Vladislavem Abdonem. V době, kdy umírá (1600), je Abdon ještě neplnoletý a tudíž opatrován poručníky panem Zděnkem Popelem z Lobkovic, Adamem ze Šternberka a Volfem Novohradským. Ti prodávají 27. 6. 1602 Abdonovu polovinu za 45 000 kop synu Anny a Jáchyma Novohradského Janovi. Tím se Buštěhrad opět spojuje v jeden celek.

To už se ale panství Kolovratů na Buštěhradě chýlí ke svému konci. Posledním Kolovratem vlastnícím buštěhradské panství je pan Zbyněk Novohradský, jenž se oženil roku 1627 s Annou Magdalenou Popelovou z Lobkovic. Tato manželská dvojice také na zdejším hradě přivítala a pohostila (30. 10. 1619) českého protestantského panovníka Fridricha Falckého. Pan Zbyněk, ač katolík, se totiž účastnil pohnutých událostí na počátku 17. století, kdy se české stavy vzbouřily proti vládě katolického Ferdinanda II. Habsburského. Po pražské defenestraci,  která měla symbolizovat bezvýhradný rozchod s habsburskou vládou, zvolili stavovští představitelé na českém sněmu v červenci 1619 českým králem Friedricha Falckého. Jejich odboj však skončil katastrofou - porážkou stavovského vojska na Bílé Hoře 1620 a posléze výstražnou popravou sedmadvaceti českých pánů na Staroměstském náměstí 21. června 1621. Persekuce neskončily jen popravami, ale mnozí ze šlechtických, městských i zemanských předáků byli uvězněni, byl jim konfiskován majetek či museli zaplatit značné pokuty. Mezi takto potrestanými odbojnými pány měl být i náš Zbyněk Novohradský. Ten však, jsa katolíkem, byl při komisi konfiskační 10. října 1623 od pokuty osvobozen, byly mu ponechány i jeho statky, ale musel se zavázat při komisi tractationis de pio opere r. 1629 k zaplacení 500 zlatých rýnských na allumnat (kněžský seminář) kláštera sv. Jakuba v Praze.