Přeskočit na menu vybrané sekce

Úvodní stránka » Historie Buštěhradu » Z historie Buštěhradu » Doba kamenná

Doba kamenná

První zemědělci (neolit) 

Poměrně četné nálezy máme už z období nejstarších zemědělců před šesti a sedmi tisíci lety. V této epoše, kterou nazýváme mladší doba kamenná (odborně neolit), se do střední Evropy dostávají první zemědělci a chovatelé dobytka, kteří sebou přinášejí naprosto odlišný způsob život oproti zdejším polokočovným lovcům a sběračům. Základem obživy se stává zemědělství založené na zahradnickém pěstování pšenice jednozrnky a dvouzrnky doplněné o hrách a čočku a chovu hovězího dobytka, prasat, koz a ovcí. Nově příchozí se sebou přinášejí i naprosto jinou duchovní a materiální kulturu (tj. jiné náboženské a pohřební rituály, sociální vazby, trvalá dřevohlinitá obytná architektura a další) a nové technologie (masová výroba keramických nádob, kamenné broušené nástroje k opracování dřeva, textilnictví atd.). Na časové ose se pohybujeme zhruba mezi léty 5500-4300 př. n. l.

Neolitické nálezy byly získány na našem katastru z několika míst na jižním svahu mezi "Fridrichovou cihelnou" (dnešní západní okraj obce) až k "Bouchalce". Předpokládáme tedy, že vesnice prvních zemědělců se postupně stěhovala po tomto prostoru během několika staletí svého trvání. Tehdejší vesnice se skládala z několika dlouhých dřevohlinitých domů o délce mezi 10-40 m a šířce 5-7 m a stejné severojižní orientaci dlouhých stran. V nejbližším okolí se nalézala pečlivě obdělávaná políčka. Krajina byla pořád ještě z převážné části hustě zalesněná listnatými lesy, v kterých se pásla stáda chovaných zvířat. Tato vesnice náležela tzv. kultuře s lineární keramikou (cca 5500-5000 př. n. l.) a tzv. kultuře s vypíchanou keramikou (5000-4500 př. n. l.) pojmenovaných podle charakteristické výzdoby keramiky.

Mezi dochovanými nálezy máme stovky střepů keramických nádob, zlomky kamenných broušených nástrojů, kamenné štípané nástroje (používané na způsob současných nožů) a zlomky zvířecích kostí. K nejzajímavějším nálezům z kultury s lineární keramikou patří dětský kostrový hrob s nádobkou bombovitého tvaru zdobenou rytými trojúhelníky vyplněnými vpichy uloženou u hlavy dítěte z pole mezi pivovarským sklepem a školou. Z období kultury s vypíchanou keramikou pak zaslouží pozornost vápencový náramek či kostěná jehla nebo přeslen ze zlomku keramiky. Ze sklonku neolitu, z období lengyelské kultury (cca 4500-4300 př. n. l.), zaujme úžasný nález antropomorfní nádoby, nalezené v těsném sousedství školy.

 

Eneolit 

V pozdní době kamenné (odborně eneolitu) dochází v průběhu více jak dvou tisíc let (zhruba 4300-2200 př. n. l.) k ohromným změnám hospodářským, sociálním, náboženským, kulturním a pravděpodobně i demografickým (vlny nových obyvatel či kolonizace doposud neosídlených oblastí). V ekonomické sféře došlo asi k čtyřem nejvýraznějším inovacím: nástupu orby, intenzifikace chovu dobytka, použití vozu k dopravě a širšímu využití kovu (především mědi a méně zlata). Jednoduchá orba hákem taženého dobytčaty nezvětšila výnosy, ale výrazně ulehčila obdělávání polí a umožnila i obhospodařování méně úrodných půd. Jednoduchý dvoukolový a čtyřkolový vůz se zápřahem hovězího dobytka notně ulehčil přepravu na menší i větší vzdálenosti. Širší využití měděných artefaktů (sekery, sekeromlaty, dýky, dláta ale i šperky) nijak výrazně neusnadnilo hospodářské činnosti a řemesla, ale vedlo k rozvoji prospektorské, metalurgické, kovoobráběcí a v neposlední řadě obchodní činnosti. Oproti neolitu se také zvýšil význam hovězího dobytka. Svědčí o tom nejen keramické a měděné plastiky hovězího zápřahu, ale také pohřby jak samotných dobytčat, tak i pohřby dobytka společně s lidmi. Začíná se také chovat kůň jako jezdecké zvíře ale i na maso. Také předpokládáme větší rozvoj obchodu (především s mědí, jantarem, kamennou surovinou, solí a snad i dobytkem a dalšími komoditami) a vznik složitější společenské struktury doložené bohatými pohřby a luxusními předměty.

Nejstarší období eneolitu máme doloženo nálezy zlomků keramiky tzv. jordanovské kultury (4300-3900 př. n. l.) z okolí sokolovny. Tato kultura byla nazvána podle bohatého pohřebiště Jordanów v Polsku a představuje plynulý vývoj předchozího středoevropského neolitu. Ze zahrad domů č. p. 313, 305 a 102 byly získány nálezy následující kultury nálevkovitých pohárů (3900-3400 př. n. l.). Ta vznikla v severní části střední Evropy, odkud se rozšířila na území celé střední Evropy (předpokládáme pouze kulturní ovlivnění a nikoliv migraci nových obyvatel).

Nepočetné zlomky keramiky dokládají, že se zde v obou obdobích nacházely osady, o jejímž vzhledu a charakteru neumíme zatím říci nic konkrétnějšího. Nálezy z dalšího období (tzv. kultura kanelované keramiky existující u nás mezi léty 3400-3200 př. n. l.) nebyly doposud na našem katastru objeveny. Další období je charakterizováno tzv. řivnáčskou kulturou (3200-2800 př. n. l.) plynule se vyvíjející z obou předchozích kultur. Jejím charakteristickým znakem jsou zemědělské usedlosti s částečně zahloubenými domy (tzv. polozemnice) rozptýlené volně po krajině a opevněné malé sídliště na vrcholcích kopců. Přesný smysl jejich budování neznáme. Současné bádání předpokládá nejspíše jejich obrannou a mocenskou funkci. Pozůstatky osídlení byly nalezeny na našem katastru „U sklepa“ a u kravína. Měli bychom také připomenout, že na katastru sousední Stehelčevsi na nenápadném kopečku „Homolka“ se rozprostírá doposud jediné zcela prozkoumané opevněné sídliště této kultury s bohatými nálezy keramiky, kamenných, kostěných a i kovových artefaktů.

Konec eneolitu můžeme označit jako velice neklidnou dobu spojenou s rozsáhlými přesuny populace a pravděpodobně i válečnými střety.  Podle současných archeogenetických studií pronikají kolem roku 2800 př. n. l. do střední Evropy nejdříve nové skupiny obyvatelstva z východu. V archeologické terminologii se skrývají pod názvem kultura se šňůrovou keramikou. Kolem roku 2500 př. n. l. celou střední Evropu obsazují z jihovýchodu nositelé tzv. kultury zvoncovitých pohárů. Obě období se v celé střední Evropě projevují především kostrovými pohřebišti s bohatou výbavou a velmi malým počtem sídlišť. Z našeho katastru známe pouze ojedinělé nálezy keramiky těchto kultur a to z okolí školy. V obou případech se pravděpodobně jednalo o pohřební výbavu.

Autorkou textu je paní Dana Stolzová.