Procházka ke kostelíku sv. Jana

Délka: cca 6 km

Náročnost: nenáročná vycházka pro celou rodinu

Terén: část. asfaltová silnička, část. zpevněná cesta, vhodné i pro kočárek, kolo

Popis trasy

Za výchozí bod výletu můžeme zvolit Tyršovu ulici u ZŠ Buštěhrad (1). Od budovy ZŠ se vydáme po silničce směrem na Vrapice. Po levé straně si můžeme všimnout bohužel velmi poškozené výklenkové kapličky, zasvěcené památce Nejsvětější Trojice.

Projdeme viadukt a za ním zahneme po silničce vlevo (2). Napravo a vzadu můžeme "obdivovat" proslulou "buštěhradskou haldu".

Dojdeme ke křižovatce se značkou zákazu vjezdu (3), na ní odbočíme vpravo. Po cca 50 m chůze se nám patrně naskytne neutěšený pohled na černou skládku, ale potom již cesta zamíří do lesa.

Na křižovatce u prázdné betonové nádrže (4) se pustíme vpravo, cesta začne brzy klesat až k závoře (5), u níž odbočíme vlevo po cestě z betonových dílců.

Na první další křižovatce (6) zahneme vlevo a pustíme se do kopce, stoupání nás dovede přímo před kostelík sv. Jana (7), kde je pro turisty připravena lavička a informační tabule cyklostezky, čas od času bohužel poničená vandaly.

Od sv. Jana vede několik cest, stojíme tudíž před otázkou, kterou z nich si vybrat k návratu. Jedincům s hůře vyvinutým orientačním smyslem lze jako kritérium výběru doporučit závoru, která kříží právě a jen tu pravou z nich. Vrátíme se po ní na křižovatku u betonové nádrže.

Dále již pokračujeme po známé trase v opačném směru.

Plánek trasy

Fotodokumentace

budova ZŠ (1)

cesta na Vrapice

výhled na haldu

odbočka (3)

u prázdné nádrže (4)

u závory (5)

cesta z bet. dílců

rozcestí (6)

u sv. Jana - kostelík, hřbitov (7)

zpět k (4)

Kostelík sv. Jana

Původní kostelík sv. Jana Křtitele je velmi starého založení. V písemných pramenech je připomínán sice až na sklonku 14. století, kdy patronátní právo k němu držel sám římský císař a český král Karel IV., ale je zřejmé, že byl zbudován na základech starších. Po zániku osady Újezdec nad Kladnem, k níž kostelík náležel a která byla zničena patrně v husitských válkách, se kostel sv. Jana stal osamělým objektem. S počátkem dolování uhlí v okolí Dříně a se vzrůstem počtu horníků kostelík opět ožil a stal se poutním místem v čase hornických svátků a slavností, stejně jako zádušních mší za horníky, kteří zahynuli při práci v podzemí. Tradice hornických poutí a slavností "U Jána" dosáhla vrcholu v období první čtvrtiny 20. století.

Ke smutné události zde došlo 12. září 1944. Zdejší les sloužil při náletech spojeneckých letadel jako úkryt pro zaměstnance kladenské Poldovky. Při jednom z náletů došlo k tomu, že po letadlech vystřelili z kulometu příslušníci fašistické mládeže Hitlerjugend. Dvě letadla se od svazu odpojila a svrhla několik bomb na tento les. Výsledkem bylo několik desítek mrtvých a velký počet raněných, kteří zcela zaplnili tehdejší kladenskou nemocnici. Tuto tragickou událost připomíná nedaleko v lese památník těmto obětem.

Výlety v okolí Buštěhradu