Z výstavných zámků zůstaly ruiny
/Zdroj: Luboš Hora, Kladenský deník, 5. března 2001/
Bývalé státní statky s památkami nehospodařily dobře, ale současní majitelé se s opravami a údržbou objektů potýkají ještě hůře.
Zámecké objekty v Buštěhradu, Kolči a Zvoleněvsi jsou v současné době vysloveně zpustlé, polozřícené ruiny na spadnutí, které nejen, že hyzdí vzhled obce, ale v některých případech znamenají dokonce ohrožení jejích obyvatel.
Buštěhradský zámek je nejznámější, jedná se o důležitou historickou památku, o jejímž významu svědčí i fakt, že v ní svého času pobývaly takové osobnosti světových dějin i vědy, jako sesazený francouzský král Karel X. nebo v Čechách zdomácnělý francouzský geolog Joachim Barrande. Na barokní přestavbě buštěhradského zámku se v polovině 18. století navíc podileli skuteční architektoničtí velikáni své doby - K. J. Dientzenhofer a A. Lurago.
Zámek patřil až do roku 1979 místnímu státnímu statku. Ač již tehdy zjevně chátral, přece jen byl v přijatelném stavu, nebot' se v něm nacházely byty pro zaměstnance statku. Koncem 70. let objekt opustili, majitelem se stal stát a budova začala rychle chátrat. Zachránit ji po roce 1980 mělo umístění České státní knihovny, která zde chtěla vybudovat svůj depozitář. Za tím účelem se podařilo upravit celé východní křídlo. Ač jeho oprava stála přibližně čtyřicet milionů korun, přišla nakonec celá akce vniveč.
Těsně po listopadu 1989 knihovna objekt opustila a přestěhovala se do Prahy. Novým majitelem se stala firma MORAVIA, která ale vzápětí zámek přenechala společnosti PETERSBURG. Prodej vypadal zpočátku velmi nadějně, zvláště když firma zahájila přípravy a jednání ve věci vytvořit ze zámeckého objektu hotel. Vzhledem k blízkosti hlavního města a především ruzyňského letiště, se záměr zdál dobrý.
Při řešení projektu se však firma dostala do rozporů s památkáři, které se týkaly především vnitřních úprav zámku. Tento problém se pak dlouho protahoval, aniž došlo k nějakému vyřešení. Když konečně jistá dohoda vznikla, lukrativnost záměru vybudovat zde hotel už ztratila své opodstatnění, protože v blízkém okolí už mezi tím vznikla jiná hotelová zařízení.
Firma PETERSBURG přestala mít o zmíněný projekt zájem a vytvořila náhradní. Zamýšlela v zámku vybudovat penzion, jakýsi nadstandardní domov důchodců pro movité přestárlé lidi. Třebaže město Buštěhrad mělo na tomto projektu velký zájem, zejména kvůli vytvoření pracovních příležitostí pro místní občany, k jeho uskutečnění už nedošlo, protože firma se mezitím dostala do závažných finančních potížích a v nejbližší době dojde k její likvidaci.
