Přeskočit na menu vybrané sekce

Úvodní stránka » Historie Buštěhradu » Historie Buštěhradu » Památky » Pivovar

Pivovar

V barokním stylu byla provedena i přestavba budovy pozdněgotického panského pivovaru, jejímž autorem byl proslulý stavitel mnoha pražských paláců Anselmo Lurago. Dnes areál vlastní firma Level, která ho získala v privatizaci v roce 1993.

Podle archivních záznamů náležel buštěhradský pivovar k nejstarším podnikům pivovarským. Již v době, kdy byl Buštěhrad povýšen na město (1497), dostal mimo jiná práva též tzv. právo várečné. Avšak první a tedy nejstarší zápis o pivovaru pochází až z roku 1548, kdy se o dědictví zdejšího panství, k němuž vždy pivovar náležel, dělili potomci pana Jetřicha II. Bezdružického z Kolovrat, a to bratři Jan a Vladislav Bezdružičtí z Kolovrat. Do větších desek zemských byla o tom zapsána podrobná smlouva, podle níž byl pivovar společným majetkem obou bratří, kteří se dělili stejným dílem o všechny důchody, které z něho plynuly, i o náklady k provozu potřebné. K pivovaru patřila i sladovna a chmelnice nad městečkem.

Za třicetileté války byl velmi zpustošen a vyrabován. Dokonce i varný kotel byl zavlečen až do Drážďan. Roku 1633 se však dočkal obnovy a různých stavebních úprav. Až jej konečně v roce 1755 přestavěl vlašský stavitel Anselmo Lurago, podílející se i na stavbě zdejšího zámku. Po dalších sto letech byl pivovar rozšířen o prostor dřívějšího panského mlýna a roku 1873 byly postaveny nové ležácké sklepy. V roce 1905 byla "zastaralá" technologie vaření piva přebudována "na parní".

Pivovar často střídal majitele, byli mezi nimi například Anna Marie Františka, vévodkyně Toskánská a Leopold, vévoda Toskánský. Po Ferdinandovi, velkovévodovi Toskánském a jeho synu Leopoldovi II. Toskánském, přešel majetek roku 1847 na císaře Ferdinanda Dobrotivého a až do roku 1918 zůstal v rukách Habsburků. Po vzniku Československé republiky areál pivovaru připadl státu, v jehož vlastnictví zůstal až do privatizace v roce 1993.

Kvalita piva byla zřejmě po všechny časy dobrá. Už od roku 1685 bylo buštěhradské pivo dováženo do vrchnostenského a knížecího dvora a paláce v Praze. Prodávalo se do hospod, zejména panských, které byly provozovány na Buštěhradě, v Brandýsku, Bůhzdaři, Lidicích, Stehelčevsi a Dřetovicích. Dále bylo určeno pro vrchnost a zaměstnance jako deputát, ba i pro různé dotace. Např. lidický farář dostával za sloužení mší svatých v zámecké kapli v Buštěhradě ročně asi po 10 sudech piva. Vrchnost jej dávala poddaným také při různých slavnostech a později též havířům. Při průchodu obcí dostávaly pivo také vojenské jednotky.

O výborné jakosti zdejšího piva svědčí mimo jiné i skutečnost, že bylo za dob vrchnostenského panování vyváženo i na jiná panství, ač poddaným bylo tenkrát zakázáno čepovat cizopanská piva.

Ale i v našem století byla potvrzena dobrá kvalita buštěhradského piva. V roce 1964 se konala v Pardubicích přehlídka jakosti piva, na níž byly zastoupeny pivovary ze tří krajů. Buštěhradské pivo tehdy dostalo plný počet bodů a spolu s několika dalšími pivovary získal první místo.Vařilo se pivo 7-mi, 10-ti a 12-ti stupňové.

Dlouholetou tradici vaření piva u nás ukončila až ministerská vyhláška z roku 1966 o zrušení rajonizace, která dávala zákazníkům větší volnost ve výběru dodavatelů. Náš pivovar nevydržel konkurenci větších pivovarů s lepšími ekonomickými podmínkami a v roce 1967 poklesl odběr piva natolik, že byl dán návrh na jeho zrušení. Poslední pivo bylo vyexpedováno 9. 9. 1967. Likvidace pivovaru byla dokončena 31. 12. 1967.

  • CACHOVÁ, Věnceslava: Stavební památky v Buštěhradě. In: 500 let města Buštěhradu. Sborník o historii a současnosti obce, vydaný u příležitosti výročí udělení městských práv. Buštěhrad: Obecní úřad, 1997. s. 49-54 3 ilustrace.
  • POSPÍŠIL, V.: O buštěhradském pivovaru. In: Monografie Buštěhradu. Buštěhrad: Místní národní výbor, prosinec 1947. s. 39-41 3 ilustrace.
  • Pivní etikety převzaty ze serveru Společenství PIVETY s laskavým svolením jeho prezidenta Jiřího Drápely.