Pivovar

Pivní etiketa - Buštěhradské světlé pivo [nové okno]

Pivní etiketa - Buštěhradské tmavé pivo [nové okno]

V barokním stylu byla provedena i přestavba budovy pozdněgotického panského pivovaru, jejímž autorem byl proslulý stavitel mnoha pražských paláců Anselmo Lurago. Dnes se zde nachází sídlo firmy Level, která areál získala v privatizaci v roce 1993.

Podle archivních záznamů náležel buštěhradský pivovar k nejstarším podnikům pivovarským. Již v době, kdy byl Buštěhrad povýšen na město (1497), dostal mimo jiná práva též tzv. právo várečné. Avšak první a tedy nejstarší zápis o pivovaru pochází až z roku 1548, kdy se o dědictví zdejšího panství, k němuž vždy pivovar náležel, dělili potomci pana Jetřicha II. Bezdružického z Kolovrat, a to bratři Jan a Vladislav Bezdružičtí z Kolovrat. Do větších desek zemských byla o tom zapsána podrobná smlouva, podle níž byl pivovar společným majetkem obou bratří, kteří se dělili stejným dílem o všechny důchody, které z něho plynuly, i o náklady k provozu potřebné. K pivovaru patřila i sladovna a chmelnice nad městečkem.

Za třicetileté války byl velmi zpustošen a vyrabován. Dokonce i varný kotel byl zavlečen až do Drážďan. Roku 1633 se však dočkal obnovy a různých stavebních úprav. Až jej konečně v roce 1755 přestavěl vlašský stavitel Anselmo Lurago, podílející se i na stavbě zdejšího zámku. Po dalších sto letech byl pivovar rozšířen o prostor dřívějšího panského mlýna a roku 1873 byly postaveny nové ležácké sklepy. V roce 1905 byla "zastaralá" technologie vaření piva přebudována "na parní".

Pivovar často střídal majitele, byli mezi nimi například Anna Marie Františka, vévodkyně Toskánská a Leopold, vévoda Toskánský. Po Ferdinandovi, velkovévodovi Toskánském a jeho synu Leopoldovi II. Toskánském, přešel majetek roku 1847 na císaře Ferdinanda Dobrotivého a až do roku 1918 zůstal v rukách Habsburků. Po vzniku Československé republiky areál pivovaru připadl státu, v jehož vlastnictví zůstal až do privatizace v roce 1993.

Kvalita piva byla zřejmě po všechny časy dobrá. Už od roku 1685 bylo buštěhradské pivo dováženo do vrchnostenského a knížecího dvora a paláce v Praze. Prodávalo se do hospod, zejména panských, které byly provozovány na Buštěhradě, v Brandýsku, Bůhzdaři, Lidicích, Stehelčevsi a Dřetovicích. Dále bylo určeno pro vrchnost a zaměstnance jako deputát, ba i pro různé dotace. Např. lidický farář dostával za sloužení mší svatých v zámecké kapli v Buštěhradě ročně asi po 10 sudech piva. Vrchnost jej dávala poddaným také při různých slavnostech a později též havířům. Při průchodu obcí dostávaly pivo také vojenské jednotky.

O výborné jakosti zdejšího piva svědčí mimo jiné i skutečnost, že bylo za dob vrchnostenského panování vyváženo i na jiná panství, ač poddaným bylo tenkrát zakázáno čepovat cizopanská piva.

Ale i v našem století byla potvrzena dobrá kvalita buštěhradského piva. V roce 1964 se konala v Pardubicích přehlídka jakosti piva, na níž byly zastoupeny pivovary ze tří krajů. Buštěhradské pivo tehdy dostalo plný počet bodů a spolu s několika dalšími pivovary získal první místo.Vařilo se pivo 7-mi, 10-ti a 12-ti stupňové.

Dlouholetou tradici vaření piva u nás ukončila až ministerská vyhláška z roku 1966 o zrušení rajonizace, která dávala zákazníkům větší volnost ve výběru dodavatelů. Náš pivovar nevydržel konkurenci větších pivovarů s lepšími ekonomickými podmínkami a v roce 1967 poklesl odběr piva natolik, že byl dán návrh na jeho zrušení. Poslední pivo bylo vyexpedováno 9. 9. 1967. Likvidace pivovaru byla dokončena 31. 12. 1967.

Text byl zpracován na základě informací a s použitím citací z následujících dvou článků:
CACHOVÁ, Věnceslava: Stavební památky v Buštěhradě. In: 500 let města Buštěhradu. Sborník o historii a současnosti obce, vydaný u příležitosti výročí udělení městských práv. Buštěhrad: Obecní úřad, 1997. s. 49-54 3 ilustrace.
POSPÍŠIL, V.: O buštěhradském pivovaru. In: Monografie Buštěhradu. Buštěhrad: Místní národní výbor, prosinec 1947. s. 39-41 3 ilustrace.
Pivní etikety převzaty ze serveru Společenství PIVETY s laskavým svolením jeho prezidenta Jiřího Drápely.

Buštěhradské památky