Joachim Barrande

geolog

Pana Barranda (1799-1883) má většina našich občanů spojeného hlavně s rozvojem geologického bádání v naší zemi, ale málokdo ví, že na krátký čas spojil svůj život i s Buštěhradem.

Narodil se na statku blízko městečka Saugues v jižní Francii. Do Čech se dostal jako učitel a vychovatel francouzského následníka trůnu Jindřicha de Chamborde, vnuka sesazeného krále Karla X. Královská rodina, která byla na útěku od červencové revoluce 1830, získala totiž azyl na území habsburské monarchie. Rakouský císař jim tehdy poskytl rezidenci na buštěhradském zámku, kde setrvali až do roku 1832. Odtud je pak vyhnala epidemie cholery, která v této době u nás řádila.

Po ukončení služby u dvora a poté, co se seznámil s významnými českými učenci, se Barrande v Čechách usadil natrvalo. Díky svým geologickým znalostem byl požádán, aby posoudil projekt prodloužení pražsko-lánské koňské železnice do Plzně. Díky častým výpravám do terénu, v souvislosti s měřičskými pracemi, se začal seznamovat se zajímavou geologickou stavbou Českého masivu. Při tom se dozvěděl i o bohatství zkamenělých živočichů, kteří kdysi obývali zdejší prvohorní moře. Studiu těchto tvorů posléze Barrande zasvětil celý svůj život a výsledky pak vydal ve svém stěžejním díle, Systeme Silurien du Centre de la Boheme.

CACHOVÁ, Věnceslava - VESELÝ, Karel - KOPECKÁ, Slávka: Slavní v obci. In: 500 let města Buštěhradu. Sborník o historii a současnosti obce, vydaný u příležitosti výročí udělení městských práv. Buštěhrad: Obecní úřad, 1997. s. 106-111 5 ilustrací.